Květen v přírodní zahradě

Květen milovaný i nenáviděný

Mám takový dojem, že květen každoročně prohloubí mé vrásky na čele. Nehledě na to, jak se přírodní zahradník sžívá s přírodou a jejími cykly, květen je čas, kdy o kousek víc pociťuji moc přírody. Její moc moje zahradní snažení podpořit, nebo ho zcela zmařit. 

Zároveň květen dokáže nemilosrdně vytrestat zahradníkovu netrpělivost.
Květen k tomu má nevyzpytatelný nástroj a tím jsou „zmrzlí muži“.

Každoročně od začátku května sleduji na zahradnických fórech a skupinách, jak se lidé předhánějí s tím, kdo už má venku rajčata a papriky. Nemohou se dočkat a tak riskují. Protože stačí mínus 1 stupeň a tříměsíční snažení se promění v hnědavé splihlé bláto.. Také ti, co zasadili brambory už někdy na přelomu února a března (ano, i to jsem zaznamenala), smutně stojí nad svými nakopčenými řádky… Na rozdíl od rajčat, ale brambory obrazí znovu.

Není škoda zničit výsledky svého několika měsíčního piplání a opečovávání jen proto… …vlastně pro co? Být první? Mít plody o 14 dní dříve? Místo vlastnoručně vypiplaných rostlinek teď budou netrpěliví zahradníci kupovat většinou chemicky ošetřené rostlinky ze zahradnictví.

Zkrátka – trpělivost rajčata přináší

S plodovou zeleninou se pusťte ven zkrátka nejdříve po polovině května. Pokud je Vaše zahrada položená výš, tak ještě později. Tak, jak to dělají staří harcovníci z Vašeho okolí.

Bude z ní skvělý špenát.  Po vypletí je vhodné řádky pěkně zamulčovat. Snížíme tak množství dalšího deroucího se plevele a hlavně udržíme v půdě více vláhy i mikrobiálního života.
Pravidelně co 2-3 týdny dosévám další hrášek, toho u nás není nikdy dost. Milujeme ho čerstvý a když se to povede dobře, ještě na jaře dalšího roku vysypávám poslední zmrzlé kuličky z mrazáku do polévky. Někdy v červnu ale bude potřeba vyměnit vysévanou odrůdu hrachu za pozdní, jarní odrůdy později snadno podléhají hrachovému padlí. Ani tak se ale padlí hrachovému úplně vyhnout nedá, proto je dobré co nejvíce hrachu vypěstovat z jarních výsevů.
Ještě můžeme stále dosévat, co jsem nestihli (viz kalendárium), vysadit sazenice košťálovin, hlavní květnové zaměření nás ale čeká v druhé polovině května – vysazování plodové zeleniny:

Miluji ten čas, kdy nořím rajčata do půdy (s lopatou kompostu) až po jejich první listy, dávám k nim tyčky a vždycky mi přijde směšné, jak malinká je ta rostlinka a jak vysoká tyčka.. Je až neuvěřitelné, jak rychle pak výšku tyčky rajčata dorostou. Podrobně pěstování rajčat od začátku do konce najdete zde.
Papriky sázím po dvou, tak jak jsem si je předpěstovala už v květináčku.
Také mochyně jsou u nás velmi oblíbené. Dokonalé ovoce pro pozdní léto a raný podzim. Plodí šťavnaté a vitamíny nabité plody až do prvních mrazíků.
Melouny, okurky a všechny tykve seju přímo na místo, bez předpěstování. Vytvoří si tak pořádný kůlový kořen a zdánlivý náskok předpěstovaných rostlin velmi brzy doženou. Dokážou si pak v sezóně vytáhnout vodu z hloubky a nejsou tak závislé na zálivce, jako rostliny předpěstované.

Při předčasném zkrácení listů nestihne cibulka v zemi natáhnout sílu z listů a výsledkem je to, že rostlina v dalších letech přestává kvést a tvoří jen listy.  V druhé polovině měsíce nakvétají první luční květy. Pokud jste ještě nezaseli květnatou louku pro Vaše opylovatele, tak je úplně nejvyšší čas (do poloviny května).. Taky vysazení mečíků a jiřin už nesnese odkladu.
Je ideální čas na osázení okrasných truhlíků. I tady myslete na hmyz – volte hlavně odrůdy s jednoduchým květem. Rostliny plnokvěté netvoří pyl, jelikož prašníky byly šlechtěním přeměněny právě na další okvětní plátky. Oku lahodící plnokvěté rostliny jsou sterilní a pro hmyz naprosto bezcenné. Prohlédněte si trvalkový záhon, kde co po zimě nevyrašilo a dosaďte hluchá místa. Hrnkované trvalky je možné vysazovat prakticky celou sezónu, nezapomeňte ale pak na pravidelnou zálivku.
Také okrasné keře je možné stále ještě sázet, v tento čas už raději jen hrnkované. Na prostokořenné bych už počkala do podzimu. Mezi keři teď dominuje šeřík. Omamně voní na dálku a barev je dnes už neuvěřitelné množství, dokonale podkreslí květen na Vaší zahradě.
Dřeviny, které v dubnu odkvetly, je již možné ostříhat.

Ne jen jídlem živ je přírodní zahradník. Pokud zvolíme osázení okrasné zahrady správně, bude nám dělat radost až do mrazíků.

Když přišlo -6 stupňů, byly všechny ve fázi od začínajícího kvetení až po malé plůdky… a bylo po švestkách. Není moc možností, jak své kvetoucí stromy ochránit. Ale pokud předpověď hlásí mrazíky, lze přeci jen udělat nějaká opatření. Ve všech případech to znamená noční službu:
1. Nad ránem, kdy hrozí nejnižší teplota, můžeme pod stromy rozdělat ohně, na které dáme nějaký dobře kouřící materiál, například trávu. Teplý kouř zahalí kvetoucí stromy a ochrání tak květy před zmrznutím. Tuto verzi doporučuji nahlásit hasičům, ať Vás záchrana stromů nestojí jejich zbytečný výjezd.
2. Ve chvíli, kdy teplota klesne na -1°C, rozprášíme na stromy vodu, ideálně ve formě mlhy. Tato na květech zmrzne a ochrání květy před nižšími teplotami.
3. Menší stromy můžeme chránit zakrytím netkanou textilií.
4. Taktéž jahody ochráníme přikrytím netkanou textilií.

Jahody už většinou kvetou o sto šest. Zásah mrazem poznáme podle černého středu květu. Jahody naštěstí většinou umí nasadit květy nové, na rozdíl od stromů. V květu už sazenice jahod nepřesazujeme, to už necháme na srpen.

Taky stromy už sázíme zase jen s balem a to za předpokladu, že pro ně budeme mít dostatek vody nutné pro zakořenění.

Je ale potřeba zvolit správné odrůdy těchto druhů rostlin.  Nejlépe se k tomu hodí některá z vysokých a mohutných indiánských odrůd kukuřice, ne úplně dravý typ pnoucích fazolí a dýně – prakticky kterákoli plazivá forma.
Jak že tato polykultura funguje a proč se tak pěstuje?
Funguje symbioticky – tedy vzájemně se tyto rostliny podporují v růstu. Pevný stvol kukuřice je treláží pro ovíjející se fazole, ta se odvděčí tím, že kukuřici dodává dusík, který zcela přirozeně produkuje a předává do půdy. Dýně pod tím vším vytváří příjemné mikroklima zakrytím povrchu mohutnými listy. Díky tomu zůstává půda vlahá, méně vysychá a méně zarůstá konkurujícím plevelem. Zkrátka skvělá spolupráce, kterou indiáni cíleně podporovali.
Tato symbióza by ale nebyla možná při nesprávně zvolených odrůdách. Dnešní modifikovaná kukuřice, která má proti té původní velmi tenké stvoly, by pnoucí se fazoli neunesla. Příliš divoce rostoucí fazole (například oblíbená Švábka), by mohla i mohutnou indiánskou kukuřici zadusit a strhnout k zemi ještě před jejím uzráním.

Postup:

Protože je kukuřice větrosnubná (opyluje se větrem), je dobré mít políčko čtvercového tvaru. Mezi tato „čtyřhnízdí“ se v období zmrzlých mužů vysejí dýně a ve stejném čase se ke každému již vyrůstajícímu stonku kukuřice, vyseje fazole.
Nejdůležitějším faktorem zde jsou vhodné odrůdy rostlin a správně zvolený čas. Snad jednou, dvakrát, než dýně zakryje plochu, je dobré políčko vyplet od nejbujnějšího plevele. Pak už se vše může nechat svému osudu.
Na závěr sezóny je to pak krásný pohled na plné pole skvělé úrody.

Budeme společně věřit, že k nám letos zmrzlí muži budou milosrdní a ovocné stromy budou moct vydat svou úrodu. Pro plodovou zeleninu se obrňme trpělivostí a nezapomeňte…
…po zmrzlých…
,,,po zmrzlých…

Ať to roste 🙂

Lenka Eywa