Smíšené kultury

Když se podíváme kolem sebe, v přírodě se vyskytuje velká rozmanitost rostlin na jednom místě, kdežto na poli je jen jedna monokultura. Velmi často se to objevuje i na zahrádkách. Jeden záhon jsou jen saláty, druhý záhon jen košťáloviny… Naopak je to v přírodní zahradě, kde se snažíme tu rozmanitost a pestrost přírody napodobit. Jeden z benefitů této rozmanitosti smíšených záhonů je, že rostliny spolupracují. Navzájem se podporují v růstu a vzájemně odpuzují své škůdce. Dalším benefitem je, že na jednom záhonu vypěstujeme více plodin, protože můžou být zasázené hustěji jako meziplodina.

Nejčastější kombinací smíšených záhonů je pěstování mrkve a cibule dohromady. Tady máme krásný příklad vzájemné podpory, kdy rostliny navzájem odhánějí svoje škůdce, protože mrkev může trpět pochmurnatkou mrkvovou a cibule zase květilkou cibulovou. Není to samozřejmě stoprocentní řešení, ale rozhodně to pomáhá. Já k tomu přidávám ještě i dýně, protože mě baví vertikální pěstování a možnost sklidit z jednoho záhonu co nejvíce plodin. Těch kombinací je samozřejmě velmi mnoho, ale je potřeba pohlídat si vhodné a nevhodné sousedy… Jednou z těch nevhodných kombinací jsou například brambory a rajčata, protože jsou to rostliny příbuzné a sdílí společné choroby.

Mně osobně skvěle a pravidelně funguje kombinace červená řepa a mrkev, tu používám úplně každý rok. Nově jsem využila mezery mezi nimi a zasela tam bob zahradní. Fungovalo to naprosto výtečně, takže to budu určitě opakovat.

Kombinace, kterou používám také pravidelně, jsou rajčata a jarní zelenina. Vždy vysadím čtyři rajčata, doprostřed vložím zavlažovací nádobu a kolem té nádoby vysadím mandalu jarní zeleniny, což jsou saláty, košťáloviny, pórek a pak k tomu většinou přisadím ještě celer. Nejdříve sklidím jarní zeleninu a na závěr zbyde mezi rajčaty jen celer a pórek, takže mají dost prostoru.

Ještě používám dočasné smíšené záhony, a to je u těch druhů, které mají později obrovskou zelenou masu. Na prázdný záhon si zapíchám klacíky, kde bude v budoucnu mochyně a mezi to naseju třeba špenát. Ten postupně sklízím, později zasadím mochyni, a než doroste do velkého objemu, je špenát dávno sklizený. 

Každý rok zkouším nějaké experimenty, zejména u exotických rostlin, například šťavel hlíznatý, který má na podzim podzemní hlízy, a papriky, které mají nadzemní plody. Příští rok zkusím přidat ještě papriky, které mají vysoký růst.

Druhý letošní experiment jsou rajčata a fazole, které také společně velmi dobře fungují, jen mě zaskočilo, jak byly fazole veliké. Bohužel hrozí trochu riziko, že by mohly díky té veliké mase zabránit přístup světla ke spodním plodům. Proč vám ukazuju i nevyzkoušené kombinace? Protože vás chci inspirovat, abyste také zkoušeli a testovali, protože i naši předkové, kteří nám předali ty zkušenosti, to museli také nejdřív zkoušet a testovat.

Je škoda pěstovat jen jeden druh na jednom záhonu, když můžete sklízet mnohem větší a pestřejší úrodu. Jestli Vás zajímá více o vhodných a nevhodných sousedech, můžete je studovat v KLUBu přírodní zahrada s průvodkyní, kde jdeme měsíc po měsíci, nebo v komplexnější Akademii jedlé zahrady pro pokročilé, kde se naučíte principy a souvislosti o přírodní zahradě.

K dalším článkům na blogu TUDY.

Takže se toho nebojte a zkoušejte pro další generace…