Letní výsadba brambor

Naši předkové uměli využívat půdu výrazně efektivněji než my. Pěstovali předplodinu, hlavní plodinu i tu následnou. Pravděpodobně proto, že to pro ně byla věc přežití.

Pokud například sklidíte česnek a ničím ho nevystřídáte, máte do podzimu záhon zarostlý. Jsou tam takové ty pionýrské rostliny, které se snaží záhon zakrýt, jako například kokoška pastuší tobolka, lebeda a ptačinec. Je to moudrost přírody, která chrání půdu před větrnou a vodní erozí, aby se nesplavovaly huminové látky pryč. Úplně nejlepší variantou tedy je napodobit naše předky a pěstovat několik druhů po sobě, tím vlastně napodobíme i tu přírodu. 

 Po česneku totiž můžete zasadit brambory i uprostřed léta. Hlízy budou sice o malinko menší, ale úplně krásně stihnou vyrůst a udělat hlízy. Protože brambory mají rády výživu, je po česneku potřeba doplnit na záhon trochu kompostu, ten se pak promíchá při kopčení. Brambory můžete zasadit nejen po česneku, ale i po cibuli, špenátu a jarních plodinách, jako jsou ředkvičky a salát. V žádném případě NE po bramborách. Ty jsme také sklidili v červenci, ale mají stejné nároky na půdu a stejné choroby, takže se po sobě nehodí. Pokud máte dobrý sklep, měli byste mít loňské brambory jen mírně naklíčené, což je pro sadbu úplně ideální. K sázení použijte malé nebo střední brambory. 

Hloubka výsadby vychází na velikost tří brambor na výšku a vzdálenost od sebe asi 40 cm v řádku a 50 cm mezi řádky. Pak si naznačíte další řádek a ten předchozí nakopčíte, což je důležité kvůli množství zeminy. Čím více zeminy, tím větší úroda. Zase to ale nesmíte přehnat, protože by brambora nemusela stihnout vyklíčit až na světlo a dozrát. Nakonec zamulčujete, a pokud nebude velké horko na konci srpna, nemusíte ani zalévat. 

Na závěr mám ještě jeden tip: já většinou využiju i mezírku mezi řádky, do které zaseju kopr. Ten už sice nevykvete, ale udělá krásný porost tak akorát na koprovku. Můžete ho vyset ještě před tím, než brambory zamulčujete.