Dřín obecný – Král přírodní zahrady

25.3. 20190 Komentářů

Dřín obecný (Cronus mas)

Těžko si můžeme v přírodní zahradě představit dřevinu se širším spektrem využití, než je dřín obecný. 
Je krásný, medonosný, dlouhověký, nenáročný na pěstování i stanoviště, jedlý za syrova, vhodný pro zpracování do marmelád, šťáv, vín i pálenek, lze jej použít pro volný i tvarovaný živý plot, zpevňuje svahy, jeho plody milují ptáci, nemá téměř žádné choroby a škůdce, neokusuje ho divoká zvěř. Zkrátka – dřín obecný je vysněný keř do přírodní zahrady. 

Proč je tedy v našich zahradách tolik opomíjený? 
Pro mě osobně je to záhadou, když je TOLIK důvodů ho v zahradě mít: 

Dřín obecný je naším původním druhem.
Ve volné přírodě u nás roste ve středních a severozápadních Čechách a také na jižní a střední Moravě. Naše babičky ho znaly, dělaly z něj šťávy, marmelády i koláče. V ČR je ve volné přírodě chráněnou rostlinou. V našich současných zahradách je ale vidět málokdy. 

Kvetoucí dřín – posel jara

Když na jaře (v druhé polovině března) vykvetou jemné, světle žluté, bohaté květy dřínů, zahradník se raduje. Je to zpráva, že zima je pryč a přichází dlouho očekávané jaro. Větší radost ale mají včely, protože dřín je medonosný. Kvete asi týden před zlaticí (Forsythia), která je ale díky šlechtění sterilní a nenabízí včelám ani pyl, ani nektar.

Dřín se tak stává jednou z prvních, velmi důležitých pochutek včel i čmeláků po dlouhé, hladové zimě.
Takže pokud jste měli v plánu vysadit živý plot z keřů zlatice, je právě nejvyšší čas to přehodnotit a zvolit dřín obecný. Uděláte tím radost nejen sobě, ale i dalším obyvatelům Vaší zahrady.
A mějme trpělivost. Než nám dřín po výsatbě poprvé zakvete, trvá to až 5 let. Proto je dobré kupovat stromky už alespoň tří – čtyřleté, aby to čekání nebylo nekonečné. .

Tipy z vlastního pěstování

Pěstuji odrůdy: 

Nikolka – opylovač Wydubenskyj
Wydubenskyj – opylovač Nikolka 
Jantarnyj – žlutoplodý kultivar – u nás kvete první a zároveň s odrůdou Joliko – vzájemně se opylují
Joliko – opylovačem může být Jantarnyj – máme je ale trochu daleko od sebe, tak se teprve uvidí, jak se to povede. Každopárdně Jantarnyj a Joliko kvetou právě nyní – 25. 3. 2019.

První tři dříny mám ve formě stromku – tedy zapěstované na kmínu. Druhý rok po výsatbě plodily oba červené. Jantarnyj třetím rokem a velmi hojně. Oba červené chuťově výborné, jantarnyj je sladší. Nakoupeno s plnou spokojeností ze zahradnictví Spomyšl.

Dřín obecný – nenáročná dřevina

Dřín obecný je dlouhověkou, velmi nenáročnou dřevinou. Má rád slunečné polohy a hlinito – písčitou, až klidně kamenitou půdu. Je mrazuodolný, prosperuje i v oblastech kolem 600 m.n.m. Ve vyšších polohách je mu lépe na chráněných místech. Svým bohatým kořenovým systémem skvěle zpevňuje svahy a tím zabraňuje erozi.

Dobře odolává nemocem i škůdcům. Skvěle snáší tvarovací řez, proto se hodí do tvarovaných živých plotů. Ještě lépe samozřejmě prosperuje ve volné výsatbě – tvoří kompaktní keř, případně pravidelnou korunu na kmínku. Je cizosprašný, tedy pro úspěšné pěstování je potřeba vysadit do vzájemné blízkosti (pár desítek metrů) alespoň dvě odrůdy. Dorůstá výšky 3 – 4 metry, jeho dřevo je jedno z nejtvrdších. Na stanoviště je obecně nenáročný, ve stínu však méně plodí a vyloženě kyselé půdy mu nevyhovují. 

Dřín

Plody DŘÍNKY

Jeho plodem je peckovička – lesklý, oválný „dřínek„. Je necelý centimetr až 2 cm velký, barvu mívá od světle červené až po temně rudou. Existují i kultivary se sladkými, žlutými plody, například ruská odrůda Jantarnyj. Dřínky jsou jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu C u nás.

Dozrávají od konce srpna, spíš ale v září, až říjmu. Plody se stávají chutnými až plným dozráním, nebo přemrznutím. Do té doby jsou trpké. V plné zralosti mají svou typickou barvu a většinou opadávají. Proto se často sklízí tak, že se pod keř natáhne plachta a plody se setřesou. Z jednoho dospělého keře lze získat až 30 kg dřínků. 

Tipy: Co lze dělat z dřínků:

Marmelády, šťávy, víno, pálenku, 
Zamrazit pro koláče, 
Nasušit na čaj 
Zavařit do směsi pečeného čaje. 
Zavařené do slaného nálevu chutnají jako olivy

Dřín se ve formě čajů používá také v lidovém léčitelství. Čaj z dřínu se používá při přejedení a na střevní choroby. 

NÁVOD: Mošt z dřínků:

Rozmixované dřínky zalijeme vodou – na 2 díly dřínků 1 díl vody. Necháme 12 hodin uležet.
Pak směs ještě jednou řádně rozmixujeme a přecedíme přes plátýnko. Zbývající materiál v plátýnku důkladně vymačkáme, abychom měli ve šťávě co nejvíc prospěšných látek. 
Do litru vzniklé šťávy přidáme 150g cukru a 1 litr vody, nalijeme do lahví a sterilizujeme.

Pokud máte, nebo plánujete svou přírodní zahradu a zbývá Vám místo pro alespoň dva keře, dřín obecný je pravým adeptem.. 
A aby ho v našich končinách nebylo málo, přimlouvám se za to, koupit jej svým kamarádům na jejich zahrady třeba místo pozornosti ve formě lahve dobrého vína.. A hned dvakrát, samozřejmě, kvůli opylení. V březnu kvete tak málo stromů, že rozšíření dřínů může být výzamným přínosem pro včely na začátku jara. 
Vraťme společně dřín obecný, tento náš původní druh zpět na výsluní, kde si zaslouží být.

S přáním, ať nám všem dříny rostou a plodí
Lenka Eywa

Ještě jeden tip: 

Dřínová semena obsahují až 34% oleje.
Dočetla jsem se, že z nich je možné udělat vlastní dřínovou kávu. 
Usušená semena se opraží, namelou na jemný prášek a zalijí horkou vodou. Vznikne tak lahodný nápoj podobný kávě. 
Letos mi semen zbylo jen pár. Ale příští rok to určitě vyzkouším. 

Léčivé využití, co se říká:

Používá se jako podpora při léčbě cukrovky, nádorových onemocnění, jaterních problémů, zástavě krvácení, problémech s vylučování moči, při problémech žaludku a trávicího ústrojí.
Pomáhá při anemii, nadměrném pocení, hučení v uších a závratích, bolestech hlavy
Působí proti stárnutí a horečce, podporuje imunitní systém. Je vhodný při průjmech,zlepšuje chuť k jídlu. Některé zdroje zmiňují také účinnost při léčbě zlatého stafylokoka.

Je jedním z nejlepších českých zdrojů vitamínu C (po rakytníku, šípcích a černém rybízu) a skvělým zdrojem anioxidantů. Také zásadotvorných minerálů – vápníku, draslíku, hořčíku, fosforu a draslíku.

Ničí bakterie a houby, tonizuje, posiluje.
V Japonsku se mu říká „prodlužovač života“.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.