Mochyně peruánská v české zahradě

Mochyně peruánská je moje nejoblíbenější ovoce podzimu (ještě mi nezaplodilo minikiwi – tak to možná časem přehodnotím).
Tahle lahodná, šťavnatá oranžová kulička mi kdysi zachutnala na nějakém desertu, pak jsem si je kupovala v supermarketu a když jsem se dočetla, že jde u nás pěstovat, měla jsem jasno.

Židovská třešeň, třešeň Inků, gold berries… tak se říká plodu téhle exotické lilkovité rostliny. Tvoří docela hustý bylinný keř, který u nás doroste v dobrých podmínkách i 1,5 metru. My měli nejíc asi metr dvacet. Plody jsou schované v typických lampióncích a jsou vynikající. Taková jedna povedená rostlina dokáže mít i mnoho desítek plodů. V našich podmínkách ale ne všechny stihnou dozrát.

Mochyni pěstujte jako rajčata

Mochyně peruánská se pěstuje v podstatě stejně, jako rajčata. Výsev je ideální v druhé polovině března, osivo je snadno k sehnání třeba od SEMO Smržice. Ve fázi pravých lístků je potřeba sazenice přepíchat do samostatných květináčků, nebo kelímků a tak dopěstovat až do výsatby ven.

Ven na záhon musí jít bezpečně až po zmrzlých.

Sázím je do první trati – tedy na záhon čerstvě vyhnojený uleželým hnojem, nebo kvalitním kompostem.

Říká se, že je můžete vysadit taky do nádob, moje zkušenost je ale ta, že v nádobách vůbec nezaplodí. Na květ mi v nádobách nasadily tak pozdě, že nedozrál ani jeden jediný plod. A to jsem stejnou várku sazenic zasadila ve stejný den tak, že jsem dala polovinu sazenic do záhonu a polovinu do velkých květináčů. Stejná zemina, stejné hnojení. Květináče jsem ponořila do stejného záhonu kvůli lepšímu udržení vláhy. Byl to experiment na doporučení prodejce sazenic – že prý lépe plodí v nádobách. U mě byl opak pravdou. Rostliny v nádobách byly o dvě třetiny menší, než ze záhonu. Z nádob jsem nesklidila nic, z volné výsadby pořádný kopec lahodných plodů. Možná to chce nějké opravdu mega nádoby, já měla asi sedmilitrové děravé kyblíky, nebo by to chtělo v nich výrazně víc hnojit.. Ale proč bych to dělala, když to jde volně a snadno. Od té doby sázím rostliny jen do volné půdy a plodů sklízím hojně každý rok. (a to pěstujeme v 550 m. n. m.)

Jezte jen zralé plody

Protože rostlina patří mezi lilkovité, je v podstatě celá rostlina jedovatá – obsahuje jedovaté alkaloidy. Jsou to podobné látky, jako známe u nezralých rajčat, liklů, nebo zelených brambor. Na vážnou otravu bychom sice museli sníst opravdu hodně plodů, ale nevolnost a zvracení umí vyvolat i pár snězených zelených kuliček. Ale ony ty nezralé plody nejsou dobré, jsou hodně kyselé a bez chuti, což je dobré vodítko.. není li to lahodné, není to zralé.
Jen plně vyzrálé plody jsou sladké, jedlé a dokonce zdraví velmi, velmi prospěšné.
Proto nejezte plody, které mají byť jen zelené líčko. Počkejte si na plnou zralost – na žlutou, nebo oranžovou barvu.

Prodlužte si sklizeň mochyně

Mochyně peruánská je v domovině (Peru, Guatemala) trvalka. Vyroste i přes dva metry a kvést začíná už někdy na konci března. Plody jsou tak k dispozici už od začátku léta. To by se mi u nás taky líbilo..
Jemonže u nás ji pěstujeme jako jednoletou, protože nezvládne mrazy.

Mráz těsně pod nulou ji nezahubí, ale silně spálí. Jakmile se ale teplota dostane pod -3 stupně, nebo pod nulu trvale, je to její konec.

Pokud jste ale jako já – na mochyni lehce závislí, můžete si její sezónu prodloužit. Na jaře ji můžete zasadit už v dubnu pod dočasný foliový kryt. V noci, kdy má být přízemní mrazík, stačí zapálit několik čajových svíček pod keramickým květináčem, což udrží teplotu ve foliáku nad nulou. Musíte si ale přivstat a zopakovat to někdy nad ránem, kdy jsou teploty nejnižší.. Je to postup, díky kterému můžete mochyni vysadit ven o 2-3 týdny dřív. Pak můžete totéž udělat i na podzim, kdy už v říjnu přichází 2-3 dny s teplotami pod nulou, po kterých ale většinou následuje ještě měsíc teplého podzimu. Ty 3 dny jsou ale pro nezakrytou mochyni fatální.. Takže opět mochyni zakryjte pod přenosný foliový kryt, svíčkami zatopte a třeba to vyjde a díky třem dnům kontroly dozraje několik stovek zlatých kuliček navíc. Celkově tak můžeme získat i měsíc a půl sezóny pro mochyni navíc.

No a pokud jste šťastným majitelem zimní zahrady, nebo nějaké světlé verandy, můžete zkusit mochyni přezimovat. V takovém případě ji před hrozícími podzimními mrazíky vyryjte s co největším balem a zasaďte do široké nádoby. Zalévejte ji střídmě a nelekněte se, když shodí většinu listů. Dokud jsou lodyhy zelené, rostlina je živá. Za prvé si tím prodloužíte aktuální sklizeň a za druhé tak získáte náskok na další rok. Pokud vše půjde dobře, rostlina někdy v březnu obrazí a na přelomu března a dubna se objeví nové květy. Po květnových zmrzlých mužích ji opět vysaďte ven do volného prostoru a můžete sklízet už od začátku prázdnin.

Plus zde najdete ještě další dvě kratinká videa o mochyni:
https://www.youtube.com/watch?v=D-c1lOE7yGg

a
https://www.youtube.com/watch?v=4ahq6Hkxn0I

Léčivé účinky Mochyně peruánské

Protože obsahuje kopec antioxidantů, chrání buňky před poškozením působením volných radikálů.
Blokuje růst nádorových buněk u rakoviny tlustého střeva a u rakoviny prsu.
Prodlužují život zdravých buněk
Působí protizánětlivě

Zvyšuje imunitu
Pro velký obsah Luteinu, beta – karotenu a jiných karotenoidů zlepšuje zraví očí.
Podporuje nervový systém.
Je prospěšná pro ledviny a játra.
Snižuje krevní tlak.
Dodává velkou řadu vitamínů a minerálů.

Není mochyně, jako mochyně

Mochyně peruánská (Physalis peruviana) je snadno rozpoznatelná tím, že její lampionky mají barvu slámy a plody v nich jsou žluté až oranžové. Rostlina je bujná a nesnese mráz. Ze zahrádek našich babiček ale možná znáte mochyni s červenými lampionky a červenou kuličkou uvnitř.

Té se říká mochyně židovská třšeň (Physalis alkekengi). V plné zralosti je prý také jedlá, byť já si pamatuju, jak nás jako děti stále někdo varoval, že je jedovatá. Její jedovatost dlí právě v obsahu alklaloidů, které má celá rostlina, kromě plně vyzrálého plodu. I tak se u této mochyně doporučuje sníst maximálně 10 kuliček denně. Vzhledem k tomu, že její kuličky nejsou zdaleka tak lahodné a já mám doma každý rok ty zlaté, tak já osobně do červených plodů židovské mochyně nejdu.

Mochyni peruánskou, jako gold berries rozhodně doporučuji na zahradě mít.
Tak ať Vám roste s skvěle plodí.

Lenka Eywa