Říjen v přírodní zahradě

Na říjen se těším. Je to pro mě skutečný barevný požitek, často se jen kochám pohledem do krajiny kolem naší zahrady.
A taky mi vyhovuje ten čas, kdy můžu na zahradě pracovat, aniž by mě chtělo slunce sežehnout na prach. Teplota je tak akorát, často i vláha v půdě a tak se se zeminou krásně pracuje.

Také kapusta, zelí, květák, brokolice, zkrátka podzimní košťáloviny se musí zpracovat, nebo uložit do krechtu.
Zimovat na zahradě můžeme nechat pórek, růžičkovou kapustu, špenát a kadeřávek. Ty můžeme za bezmrazých dní sklízet celou zimu.

Záhony už je čas zazimovat. Pokud nejsou zaplevelené, tak je jen prokypřete ploskořezem a namulčujte. Pokud to nejsou nově založené záhony, neryjte. Půda to nepotřebuje.
Ty, na které půjde příští rok plodová zelenina, košťáloviny, tykve a pórek (1. trať), dobře prohnojte hnojem a teprve potom namulčujte. I Hnůj lze jen lehce zapravit ploskořezem, či motykou bez rytí.

Když nyní zasejeme mrkev a petržel pro příští rok, bude moct při klíčení využít brzkou jarní vláhu. Klíčit začne, až se půda dostatečně oteplí, zelenina bude mít náskok před plevelem.

Na konci října můžeme začít rychlit čekankové puky pro sklizeň v prosinci. Kořeny čekanky vyryjeme a necháme je pár dní ležet na záhonech pěkně v chladu. Pak je přeneseme do sklepa do tmy. Dáme je na výšku do nádoby s vodou (asi 10 cm). Na mě je tahle zelenina moc hořká, tak to nedělám, ale pokud ji máte v oblibě, je čas. 

Taky exotická jujuba už je ke sklizni.
Nám tady ještě plodí i remontantní maliny, ale chuťově už nás to k nim tak často neláká, už nejsou moc sladké.

Hlavně ale přichází čas na sázení dřevin. Až do zámrazu můžeme sázet v podstatě všechny ovocné dřeviny, s výjimkou broskvoní, mandloní, jedlého kaštanu a exotických dřevin typu tomel, jujuba, asimina – to vše bych nechala na jaro. Pro kořenění tyhle fajnovky potřebují teplejší jarní půdu. Větší mráz v prvním roce nemusí přečkat bez úhony.
Sázet dřeviny je ideální v druhé polovině měsíce. Alespoň ty, které jste si vypěstovali sami. Ale ručně odlistěné stromky už jsou často od začátku října ve školkách k dispozici, tak jestli je dostatek vláhy, není na co čekat.

Také můžete stromy (ne ty nově zasazené) přihnojit uzrálým hnojem (koňským, či zkvašenými slepičáky), nebo hotovým kompostem. Vezměte vidle, trochu propíchejte půdu pod stromy, rozházejte hnůj / kompost a zamulčujte slámou, nebo tlející trávou. Udrží se tak pod stromy víc vláhy a mulč zabrání vyplavení živin mimo dosah stromu. Udělejte to spíš kolem obvodu koruny, je tam nejvíc nejmenších kořenových vlásků, které přijímají živiny. U kmene už jich moc není.

Je tak nějak poslední čas vysadit jahody, pokud jste to ještě neudělali. (a to jste měli.. od srpna do září.. ale tak přimhouříme oko…) Jak na jahody najdete zde.

TIP: 
Je čas na řízkování dřevin dřevitými řízky. 
Vyberte si ovocné, nebo okrasné dřeviny, které si chcete namnožit. Dobře se takto množí rybíz, aronie, muchovník, kanadská borůvka, minikiwi, muchovník, hortenzie, komule a mnohé další. 
Ustřihněte (šetrně k matečné rostlině) vyzrálý letošní letorost. 
Z něj vyberte vyzrálou část, a z té ustříhněte „řízek“. Část letorostu o zhruba čtyřech očkách, a délce alespoň 12-15 cm. Některé dřeviny mají internodia (vzdálenost mezi očky) krátká, takže na těch 15 cm jich vyjde víc, než 4 a je to tak v pořádku. Spodní řez udělejte těsně pod očkem kolmo na letorost, horní řez těsně nad očkem šikmo. Spodní řez namočte do stimulátoru růstu a zapíchněte do záhonu, nebo do květináče se zeminou. Můžete ještě zakrýt zavařovací sklenicí. Takto nechte do jara. Jak se oteplí a řízek začne rašit, sundejte zavařovačku a nechte do podzimu volně růst. Na podzim máte hotový keř k přesazení. Nejlépe se mu bude dařit, když jej nařízkujete do pařeniště, nebo nejlépe přímo na místo, kde má už zůstat. 
Schopnost namnožit si dřeviny svépomocí patří k praktické výbavě každého přírodního zahradníka. Dělá nás to svobodnějšími a nezávislejšími. 

Budou přes zimu krásné a neostříhané budou dobře chráněné před mrznoucí vodou v trsech. Ze stejného důvodu můžete různě okrasně vyvázat trávy do copů. V přírodní zahradě nepoužívejte tu ošklivost, že byste vyvazovali trávy do snopů plastovou stahovací folií. Nejen, že je to nevkusné, ale plastů tvoříme dost mimo zahradu. Ta by neměla být zdrojem dalšího znečišťování. Vidím to v zahradách u moderních domů žalostně často.

Pořád je hlavním podzimním tématem přesazování a množení.
Odkvetlé trvalky je možné namnožit dělením trsů. Je nejvyšší čas na přesazení kosatců a lilií (kromě bělostné, ta se vysazuje už v srpnu), je také čas vysazování jarních cibulovin. Zejména narcisů. Cibuloviny vysazujeme asi 2x hlouběji, než je průměr cibule. (Zase kromě bělostné lilie, ta se sází 5 cm pod povrch půdy).
Je potřeba už vytáhnout a na zimu uložit hlízy mečíků a jiřin. Očistěte je, nechte oschnout a uložte na chladné, suché ale bezmrazé místo. Ideálně do pilin. Po prvních mrazících vyryjte i Cannu.

Ještě stihnete posbírat a dosušit některá semínka letniček a trvalek, které chcete vysévat příští rok.

Pokud Vám v tom podzimním mumraji zbývá trochu času na nové tvoření, je naprosto nejideálnější čas založit skalku. Osaďte ji ale až na jaře – mráz nově ukotvenými kameny ještě trochu pohne. Na jaře uděláte drobné úpravy a můžete osazovat.
Také je čas vysadit stálezelené dřeviny a jehličnany.

Je poslední možnost postarat se o trávník. Při posledním sečení před zimou určitě nenechávejte ležet trávu na trávníku, pod sněhem by zahnívala a trávu dusila. Nejlepší je shrabat ji vertikulačními hráběmi. Tím se trávník provzdušní a připraví na větší příjem zimní vláhy. Jak vidíte, v říjnu máme v přírodní zahradě hromadu práce. 
Tak oblečme si svetr, nazujme gumáky, nasaďme rukavice a šup, šup, do práce. 

Ať Vám to jde pěkně od ruky

Lenka Eywa