Prosinec v přírodní zahradě
Prosinec je měsíc, na který se docela těžko plánuje práce. Protože jeden rok je v prosinci krásně, jiný bláto a jindy 30 cm sněhu.
Jeden úkol je ale potřeba splnit stůj co stůj. Je potřeba zasadit ozimý česnek.
Pokud jste ho nezasadili v listopadu, je nejvyšší čas.
Zeleninová zahrada
To hlavní, co musíme v prosinci zvládnout, je vysazení česneku.
Říká se, že čím později, tím líp, ale musíme to zvládnout, než půda úplně zmrzne. Ideální situace je ta, když půda zamrzne těsně po vysazení česneku. Když ho vysadíme moc brzy, ještě před zamrznutím půdy česnek vyraší a to nechceme.
Sice i takový česnek zimu většinou přežije, ale kvalita bude horší a nebude se dobře skladovat.
Doba výsadby ale není stejná pro celou českou kotlinu, je potřeba sledovat předpověď počasí pro Vaši oblast.
Často jsem česnek sázela mezi svátky, ale jeden rok zamrzlo už v listopadu a až do konce února nerozmrzlo. Sázela jsem pak česnek až v březnu a v té sezóně jsme měli česnek menší a víc se v komoře kazil. Takže si hlídejte počasí a zvolte podle předpovědi u Vás nejpozdější možný termín.
Pokud jsme na to mysleli, teď byste měli mít na záhonech ještě kadeřávek, kapustu, pórek petrželku, nebo zimní špenát. Jakákoli čerstvá zelenina z vlastní zahrady je lepší, než španělská ze supermarketu. Pokud teď už na záhonech nic nemáte, v příští sezóně na zimní období myslete včas.
Na zimu nakryjte záhony slámou, nebo senem. Zabráníte tak splavování živin při deštích a tání sněhu.
Také je tak nějak poslední chvíle, kdy je možné dát na záhony uleželý hnůj. Ten klidně rozhažte po povrchu a jen lehce zpracujte ploskořezem, nebo motykou. O ostatní se postará sníh. Nutnost zarytí hnoje je jakási zvláštní fáma – v přírodě nikdo hnůj nezarývá (když zvřata hnojí svou přítomností) a přesto i tyto plochy přirozeně prosperují. Do jara je většina živin v půdě.
Když ten hnůj ještě namulčujete slámou, nebo senem, udělali jste maximum pro Vaši půdu.
Ovocná zahrada
Pokud u Vás ještě nezamrzlo, stále můžete sázet stromy. Opravdu to nevadí až úplně do zámrazu. Stromy využijí pro zakořenění ještě zimní vláhu a kdykoli je v půdě nad nulou, stromy koření.
Taky už můžeme začít s odběrem roubů k roubování stromů. V prosinci ideálně jádroviny (jabloně, hrušně), peckoviny necháme na další zimní měsíce.
Jak na to najdete v tomto krátkém videu.
Pokud máte větší množství stromů, můžete už začít s prořezáváním jádrovin, angreštů a rybízů. Od rybízů a angreštů si můžete nechat delší a vyzrálé letorosty pro jarní množení dřevitými řízky.
Pokud máte stromů jen pár, můžete prořezávání nechat na konec zimy.
V bezmrazých dnech můžete natřít kmeny a kosterní větve stromů vápenným nátěrem, aby při jarních slunných dnech pletiva nepraskala a nevznikaly na stromech mrazové trhliny.
Okrasná zahrada
Pokud to stav půdy dovolí, stále můžete založit skalku, trvalkami ji ale osadíte až na jaře. Pokud nemrzne, můžete do ní ještě teď zasadit kontejnerované dřeviny.
Mladé, stálezelené a neopadavé jehličnaté dřeviny potřebují i přes zimu občas zalít.
Jejich listy i přes zimu odpařují vodu a při nedostatku deště a sněhu mohou v zimě trochu nečekaně uschnout. Dobře zakořeněné stále zelené a jehličnaté stromy zimní vláhu zvládají dobře.
Trvalky v okrasných záhonech před zimou nestříhejte. Natekla by do drnů voda, která v zimě zmrzne a to by mohlo rostliny úplně zničit. Stříhání trvalek proto nechte až na jaro.
Choulostivější trvalky před mrazy nakryjte slámou, nebo chvojím.
Práce na prosinec
Je čas začít přikrmovat drobné opeřence v okolí. Odmění se Vám v sezóně redukcí všemožných breberek a Vaše přírodní zahrada bude fungovat v přirozené rovnováze.
Pokud ho tedy ještě nemáte, vyrobte pro ptáčky krmítko.
Pozorování mumraje na krmítku je jedna z mých velmi oblíbených zimních činností. Máme kvůli tomu na stole dalekohled ☺.
V zimě je čas na výrobu mnoha dalších prvků přírodní zahrady, na které v sezóně není čas. Ptačí budky (inspirace ve videu), hmyzí domečky, vysoké záhony, pařeniště. To vše a mnoho dalšího se dá vyrábět i když venku mrzne a zjara pak nainstalovat a dodělat dle potřeby. V době výsevů už se k tomu jen těžko dostanete.
Stratifikace semen
Pokud si chcete semeny (generativně) namnožit nějaké okrasné, či ovocné dřeviny, je čas připravit jejich semena na stratifikaci.
Stratifikace je řízené urychlení přípravy semen na vyklíčení. Tím se zničí inhibitory klíčení – ochranná „chemie“, která brání tomu, aby semena vyklíčila předčasně.
Některá semena potřebují projít mrazem, některým stačí jen kombinace vlhkosti a chladu.
Některé se stratifikují dlouho, i 180 dní, některé jen 40 – 60 dní..
Déle se stratifikují peckoviny a některé ořechy.
Peckoviny uložte už nyní do bedny s vlhkým pískem a zakopejte na zahradě do záhonu (mandle, broskve, švestky). Semena jádrovin stačí dát do vlhkého písku až někdy na přelomu ledna a února a nemusí jít na mráz, můžou přečkat stratifikaci ve sklepě. Vše pak na jaře vysejete na místo pěstování.
No tak vidíte.
Člověk by řekl, že v prosinci nebude do čeho píchnout a přitom budeme rádi, když to všechno stihneme, že?
Přeji všem milý prosinec a radostné svátky..
No a ať stihnete ten česnek
Lenka Eywa
