Pěstování jahod v tříletém režimu

Jahody bez chemie v tříletém režimu

Jahody jsou mňamka. Na jedlou zahradu neodmyslitelně patří. Dokonce i do okrasných zahrad se alespoň pár rostlin jahod většinou nějak vpašuje. Vlastní jahody se s těmi kupovanými prostě nedají srovnat. A taky je to jedna z prvních dobrot (po zimolezu – kamčatské borůvce), na čem je možné si na české zahrádce po zimě pochutnat.
A u mě funguje asociace, že když ochutnávám první jahody, léto je na spadnutí. Ten čas miluju.

Jak vypěstovat hodně jahod s co nejmenším množstvím práce

Jahody pěstuji léta v tříletém režimu. Takže mám vždycky alespoň 3 záhony jahod najednou. Vždy jeden záhon jednoletých, jeden dvouletých a jeden tříletých rostlin.

Takže každý rok jeden záhon zruším a jeden vysadím. Díky tomu máme každý rok jahod, kolik potřebujeme. No, vlastně většinou i dost navíc. Přátelé nás v červnu nějak víc milují a navštěvují. 🙂

Jahody dávají největší sklizeň v druhém roce, ve třetím mají hodně plodů, ale už menších. S každým dalším rokem jsou plody menší a záhon zaplevelenější, proto delší než tříletý režim moc nedoporučuji. Jednou jsem na podzim nestihla vyrýt staré jahody a tak jsem je nechala čtvrtý rok. Zaplodily dobře (menší plody, ale hodně), ale už bylo téměř nemožné záhon vyplet. Plevel není v tom spletenci šlahounů dobře dostupný a začíná v porostu docela neochvějně vládnout. Zvlášť pýr, který u nás jednoznačně převládá. Ten podzim bylo rytí jahod děsivou noční můrou. Víc plevelu znamená taky menší vzdušnost porostu a tím pádem víc plísně šedé. A ten rok navíc hodně pršelo… No, už nikdy víc.. Za mě – tři roky a ven.

Jak připravit půdu

Jahody potřebují dobrou výživu. A tak je ideální před sázením jahod záhon doplnit o kvalitní kompost, nebo dobře uleželý hnůj. Já sázím jahody většinou na záhon, ze kterého jsem na konci července v tom roce sklidila česnek, nebo cibuli. Takový záhon byl ve fázi 3. trati (3 roky po dobrém vyhnojení kvalitním hnojem, nebo kompostem), takže bez přípravy pro jahody vhodný není. Jahody jsou lačné po hromadě výživných (huminoidních) látek.

Jelikož většinou své záhony neryju, tak záhon prokypřím ploskořezem nebo motykou s delší čepelí, odplevelím, je li potřeba a srovnám. Někdo prohnojí záhon celý, já dávám výživu přímo pod jednotlivé rostliny. Tím ze táhonu udělám v době výsadby záhon první trati. Takže si na záhonu naznačím spon sázení rostlin – ideálně tak 40 x 40 cm, pokud máte hodně místa, klidně 50 x 50 cm. Pak vždycky rýčem udělám jámu hlubokou na rýč, do ní hodím lopatu kompostu, nebo půl lopaty vyzrálého hnoje, promíchám se zeminou v jámě a do takové směsi rostlinu zasadím. Tak, aby srdíčko rostliny zůstalo nad zemí.

Kolem jahody nechávám zálivkovou misku. Někdo zálivkové misky nedoporučuje v obavě o přemokření a následného vymrznutí, či uhnití rostliny. Ale takové mokré zimy u nás už léta nebyly, aby se to mohlo stát a zálivková miska naopak pomůže v době zakořeňování udržet vláhu u rostliny.
Takto zasadím všechny rostliny a zamulčuji. Ideálně nevyzrálým senem (bez travních semen), nebo slámou. Kdo má štěpku, je vítěz. Mulč udrží rostlinám vláhu, lehce potlačí plevel a příští rok budete sklízet jahody čisté, nezablácené.

Kdy jahody zasadit

První sezónu umí jahody dát i dvě třetiny úrody roku druhého, když jsou zasazeny ve správný čas. Pokud je dostatek srážek, je možné zasadit nové sazenice už od začátku srpna. Ideálně nejpozději do konce srpna. Když se tento termín podaří dodržet, rostliny do zimy tak dobře zakoření, že na jaře už může jít veškerá jejich pozornost a energie jen do tvorby květů a plodů

Tudíž hned následující rok sklidíte hromadu voňavé dobroty. Každý jeden týden, o který výsadbu jahod opozdíte, snižuje množství plodů, které další rok sklidíte. Technicky je možné jahody zasadit až téměř do zámrazu, protože rostliny i přes zimu koření. Ale plodnost v dalším roce bude velmi malá. Do druhého roku to ale rostliny už doženou. Takže pokud jste to nestihli včas, co už… Stále budete mít lepší sklizeň, než z rostlin vysazených na jaře.

Kde vzít sazenice

Protože jsme v tématu přírodních zahrad, ideální způsob, jak získat sazenice jahod, je od nějakých přátel, kteří jahody pěstují, nacházejí se v podobné lokalitě jako Vy a jejich jahody Vám chutnaly. Všechny rostliny ke konci zrání vyhodí šlahouny, které po dobrém zakořenění můžete od „matky“ odstřihnout.

Každá rostlina jich vytvoří několik, takže nemusíte mít obavy, že přátele nějak ochudíte. Takovou dobře zakořeněnou rostlinu vyryjte ze země i s balem, tedy se zeminou. Pro převoz na Vaši zahradu stačí rostliny i s balem po deseti kusech zabalit do novin. Sázejte je pak co nejdříve, nebo na noc navlhčete noviny a sázejte druhý den. Když mají rostliny v balu víc zeminy a navlhčíte je, vydrží v případě nouze i několik dní někde ve stínu.

Pokud takové jahodové přátele nemáte, nezbude Vám, než sazenice koupit. Pak vybírejte v zahradnictví, ne v hobby marketech, nebo supermarketech s potravinami, kde se sezóně prodává leccos. Zahradnictví alespoň trochu ručí za kvalitu rostlin a obsluha tématu rozumí. V supermarketu se kvalita bude podobat kvalitě většiny komerčně prodávaného zboží. Když se Vám rostliny nechytí, bude jim to fuk, stejně tam chodíte hlavně pro jídlo.
Taky se dá dobře nakoupit v e-shopech, ale ať jsou to e-shopy zahradníků. U překupníků bez zahradnického zázemí (jen s překladištěm) počítejte se skvělými fotkami neuvěřitelných barev často neodpovídajících odrůdě a se speciální cenou.
V Čechách je opravdu hodně zahradnictví, na která se dá spolehnout a mají přitom zásilkovou službu. Mám oblíbené zahradnictví Spomyšl, Kruh, Staré odrůdy a Krulichovi. A pak několik dalších, kam si jezdím osobně (Droždín, Arboretum Boskovice, zahradnictví Kopřivovi a Stromky pro potomky v Uherském Brodě)
Odrůd je dnes kopec a každé zahradnictví má odrůdy dobře popsané. Já pěstuji dvě odrůdy Honaye a Elsanta. Chuťově jsou luxusní a zvládají naši vyšší polohu (550 m.n.m).

První rok, když sazenice zasadíte, jsou na tom záhonu maličké a je mezi nimi ještě spousta místa. To můžete skvěle využít a těsně před zámrazem mezi jahodníky vysadit česnek. Vzájemně se skvěle podporují a česnek jahody chrání před chorobami. Viz článek o smíšených plodinách.

Vymrznutí květů

Občas se stane, že v době, kdy jahody kvetou, přijdou jarní mrazíky a květy pomrznou. Poznáte to snadno. Střed květu, který je normálně žlutý, je po zmrznutí černý. Jahody, na rozdíl od stromů, ale dokáží během pár dnů nasadit další květy.

Takže nezoufejte, v naší krásné zemi snad nikdy nemrzne tak dlouho, aby jahody vůbec nebyly.

Po odplození ostříhat, nebo neostříhat listy?

Někteří zahradníci po odplození ostříhají listy jahodníku. Vrtalo mi hlavou proč.
Když hledám přírodní postupy, často vycházím z toho, jak by to udělala sama příroda. A u této otázky má odpověď zněla jednozačně: „příroda by listy po sklizni neostříhala. Není to přirozený postup“. Vyřešeno.
Až jednou…

Na podzim, ještě než jsme udělali kolem zahrady plot, jsem jednoho dne přijela na zahradu a jahodiště bylo spasené. Koukaly jen pěticentimetrové řapíky listů. Středy jahod poškozeny nebyly. Chvilku, jenom chvilinku jsem byla na srnky naštvaná.. ale pak mi to došlo.. Stříhání listů jahod má přirozený základ. Místo, aby pod sněhem pomalu tlelo velké množství starých listů jahodníku, které pak rozpadající se na jaře člověk pracně odstraňuje, přečkaly jahody zimu bez listí a na jaře brzy vyrazilo velké množství vitálních listů. Jahodníky vyrostly až na 40 cm výšky.. Jahody v tom roce byly vynikající, plíseň šedá naprosto v minimálním množství. Od té doby to dělám. Ne hned po odplození jahod, ale až na podzim.

Do podzimu tedy listy chrání srdíčka rostlin před úpalem a v říjnu, kdy ještě listy krásně trčí vzhůru je prostě vezmu srpem (pozor na srdíčka). Je to mnohem snazší, než pak na jaře vytahovat ze šlahounoví zaschlé staré listy. Sice tím ostříháním přijdete o přirozené hnojení (zaschlé listy v přírodě plní úlohu mulče), ale pokud máte zamulčováno už od jara, nic zásadně neztrácíte a ještě bráníte v šíření houbovým chorobám. Pokud Vaše rostliny nemají žádné houbové choroby, použijte ostříhané listy pro zamulčování jiných záhonů.

A co jahody na černé netkané textilii?

Ne. Černá textilie pod jahody (ani pod žádné jiné pěstované rostliny) nepatří. Půda pod textilií se přehřívá a s ní i kořeny rostlin. Ty pak špatně prospívají. Taky všechny půdní breberky (mikrobiom) pod ní nedokážou prospívat, je jich tam mnohem méně a tím pádem je půda méně kyprá.

Nenechte se zmást žížalami. Ty pod folií sice najdete, ale jen v chladnějších a vlhkých měsících a rozhodně nenahradí kompletní mikrobiom. Půda je víc spečená a bez všech těch prospěšných látek, které zdravý půdní mikrobiom vyrábí. Mockrát jsem viděla záhony jahod na černé folii. Většinou jsou rostliny malé, a neduživé. Zdravý jahodový záhon naroste na výšku klidně 40 cm a rostliny jsou husté a do jednoho roku se porost v podstatě zapojí.

TIP:
Pokud se Vám i přes veškerou péči nedaří udržet jahody zdravé a příliš mnoho rostlin trápí choroby, ani tak nemusíte samomnožení vzdát. V takovém případě si můžete novou sadbu vypěstovat z jahodových semínek. Takhle (generativně) se houbové a virové nemoci do další generace nepředávají. Ale o množení semeny zase jindy.

Ať rostou a ať Vám chutná 🙂

Lenka Eywa