Září v přírodní zahradě

Nová sezóna začíná v září

V září už docela zřetelně vnímáme, že podzim je za humny a nedá se nic dělat, blíží se zima. Slunce už nemá tu letní sílu a dny se krátí. Přichází na řadu první podzimní práce. Díky počasí je září možná nejkrásnější čas za zahradě. Tedy jak který rok, občas nás těch náhlých 14 stupňů překvapí.

Přesto se pracuje dobře – často je ještě krásně, ale záda si už nespálíme a půda je díky častějším dešťům kyprá. Už to chce sice občas svetr, ale je to čas, kdy se dá udělat nejvíc práce pro další sezónu.

Sejeme:

Pro letošní sklizeň:

špenát
mangold
ředkvičky
salát

Pro příští rok:

polníček
cibuli

Sázíme:

cibuloviny pro jarní kvetení:
ladoňky, ladoničky
crocusy
tulipány
řebčíky
talovíny (co nejdřív)
sněženky (co nejdřív)

Na uvolněné záhony můžeme zaset také zelené hnojení. Tedy řepku, hořčici, nebo i svazenku. Řepku a hořčici zasejte jen tam, kde neplánujete příští rok pěstovat košťáloviny. Jsou totiž příbuzné a po sobě se jim nedaří.
Pokud ale svou zahradu vedete v režimu bez rytí, pak se Vás zelené hnojení netýká, protože to je potřeba zarýt. V takovém případě záhony jen dobře odplevelte, můžete je prolít zbývající jíchou a zamulčjte. A nechte odpočívat.

Zeleninová zahrada

V zeleninové zahradě se teď hlavně sklízí.
Rajčata, papriky, okurky, tykve, melouny, celer, pozdní brambory, zelí, květák, špenát, mrkev, řepu, ředkve, fazole… no kmitáme, zavařujeme, uskladňujeme jako diví.
Rajčatům, tykvím i okurkám nejpozději teď ostříhejte všechny květy a malé plody, které už nemůžou stihnout do zámrazu dozrát. Zbytečně berou rostlinám sílu potřebnou pro dozrávání již nasazených větších plodů.

Rajčata v této fázi často chytají plíseň bramborovou. Napadené, žloutnoucí listy můžete otrhat a spálit, ale s rozumem. Zelené listy rostlině nechte, potřebuje stále asimiační plochu na látkovou výměnu. Sklízet rajčata můžete až do zámrazu a těsně před mrazíky otrhejte všechna rajčata, včetně zelených. Ta Vám v pokojové teplotě postupně dozrají, nebo je můžete kvasit. Kvašením ztrácejí jinak jedovatý solanin. Prý je to dobrota. Ještě jsem nezkoušela, ale zkusím.

Pokud už Vám cukety lezou krkem a rostliny jich stále chrlí dost, zkuste cuketu nasušit. Ve slunečných dnech je to možné venku se zákrytem proti hmyzu, sušička je rychlejší. Usušenou cuketu pak můžete použít ke zdravému, bezlepkovému zahušťování omáček a polévek. Jde to i s dýněmi, pokud je jich moc. Sušená tykev prostě zabere mnohonásobně méně místa, než kompletní úroda na všech skříních.

Pro skladování dýně nechte úplně dozrát. Dýně odřezejte i se stopkou ve chvíli, kdy stopka kornatí a zasychá v místě spojení s rostlinou. Ideálně pak ještě nechte pár dní na poli „vydýchat“ a dojít. Když si pak ještě i doma v nějakém suchém, větraném místě nějaký ten týden poleží, pak dozraje k maximálně dokonalé chuti. To platí zejména u hokaido typů a u indiánských sladkých odrůd.

Veškerou plodovou zeleninu je potřeba sklidit do prvních mrazíků, proto dobře hlídejte předpověď počasí a případně zasáhněte včas. Namrzlé rajče můžete v podstatě vyhodit a namrzlou tykev leda rychle zbaštit, skladování by nevydržela. Košťáloviny jsou odolnější. Když je zakryjete netkanou textilií, vydrží i mínus 3-4 stupně. Pokud ovšem nemáte volně pobíhající indické běžce. To pak nevydrží ani netkaná textlie, ani košťálovina. Ale to je jiný příběh.
Kadeřávek, růžičkovou kapustu a zimní pór s klidným srdcem na záhonu nechte přes zimu. Můžete průběžně sklízet kdykoli, když nemrzne.

Ale ještě stále můžeme i vysévat pro letošní čerstvé zobání. Salát, špenát, ředkvičku či kopr. Pokud máte pařeniště, vysejte do něj, užijete si čerstvou zeleninu déle.

Záhony, tak jak se postupně uvolňují, vyčistěte od plevele, prokypřete a namulčujte. Ty, na které půjde příští rok plodová zelenina, košťáloviny, tykve a pórek (1. trať), dobře prohnojte hnojem a teprve potom namulčujte.

Pokud nepěstujete odrůdy nejvyššího šlechtění (F1), nezapomeňte si nechat semínka dobře vyzrálých paprik, rajčat a melounů pro pěstování v dalším roce (na semínka tykví počkejte alespoň do prosince). Máte – li jich nadbytek, podělte se o ně se sousedy, nebo je věnujte do nejbližší semínkovny.
Papriková a melounová semínka stačí jen nasušit. U rajčat sice nasušení většinou také stačí, ale pokud si chcete zajistit co nejvyšší kvalitu a klíčivost semen, pak postupujte podle velmi dobře vyvedeného návodu Marka Kvapila.

Ovocná zahrada

I tady se vehementně sklízí. Ranější jablka, hrušky a taky švestky.
Také pozdní odrůdy borůvek, aronií, černý bez i hroznové víno. Postupně dozrávají dříny a pozdní druhy rakytníku (Leikora, Hergo…). I ořechy už se pomalu vylupují.
Pokud máte dvakrát plodící jahody, tak teď jede druhá vlna.

A my si tu pochutnáváme ještě na ostružinách. Do zámrazu ještě budou, ale už kvůli slábnoucímu slunci méně a méně sladké.

Luxusní, méně častou mňamkou je mochyně peruánská, která má v září ke sklizni největší část plodů. Máte – li dobře nahnojeno (jíchou), nasadily rostliny velkou hromadu typických lampiónků. Pokud ještě nakvétá, květy už vylamujte, už z nich nic nebude a zbytečně zpomalují dozrávání už nasazených „třešniček“. Pokud budete chtít prodloužit jejich dozrávání, je možné je na závěr sezony zakrýt netkanou textilií, nebo ještě lépe foliovým tunelem. Jedno jediné mrazivé ráno na začátku října Vás totiž může připravit o mnoho šťavnatých plodů, které by v dalších ještě relativně teplých dnech v pohodě dozrály. Stalo se a bolelo to. Krátký vstup o mochyni peruánské zde.

Také stále ještě ne moc častým podzimním „berries“ ovocem je kiwi, častěji mini-kiwi. Při správném pěstování skvěle nahradí stolní hroznové víno, které je typickým podzimním drobným ovocem, ale je stále náchylnější k houbovým chorobám. Mini kiwi plodí hojně, skvěle odolává našim mrazům, jeho pěstování je snadné a minikiwíčka jsou vynikající podzimní drobné ovoce. V září začíná sklizeň těch ranějších.

Pokud Vám některé zmíněné na podzim plodící ovocne na zahradě chybí, vzpomeňte si na to při podzimním sázení. To se blíží. Hrnkované ovocné dřeviny můžete sázet už teď, na ty prostokořenné si ještě počkejte do druhé poloviny října a listopadu.

Pokud chcete vysadit jahodový záhon, tak teď je nejvyšší čas. Nenechávejte výsadbu jahod na jaro.
Podrobně o výsadbě jahod zde.

TIP:
Nachystejte si z kombinace podzimního ovoce pečený čaj:
Nakrájejte větší ovoce (jablka, hrušky, švestky) a smíchejte s malými plody (rakytník, hloh, dřínky, aronie, hrozny a další), proslaďte cukrem, přidejte skořici a badyán dle chuti a dejte v pekáčku upéct na 180 stupňů a 30 minut. Ještě horké naplňte do sklenic a nechte vychladnout dnem vzhůru.
Pak v zimě jen zalijete vařící vodou a můžete vychutnávat vzpomínku na podzimní čas.

Okrasná zahrada

Čím blíž zimě, tím méně rozkvetlých květů na zahradě. Ale když se na to zaměříme, může naše zahrada i teď zářit záplavou květů a bzučet množstvím vděčných včel.
Hlavním kvetoucím druhem podzimu jsou chryzantémy, které se teprve chystají nakvétat.

Ještě stále kvetou perovskie, třapatky a třapatkovky, hořce či astry, z keřů hortenzie, třezalky, ibišky, komule a tavolníky. Zkrátka je včelám co nachystat i pro tento „hladový“ čas..
Je poslední možnost nízko ostříhat ještě nezdřevnatělé výhony levandule a tím ji udržet stále hustou a kompaktní.

Na okrasné zahradě je hlavním podzimním tématem přesazování a množení.
Odkvetlé trvalky je možné namnožit dělením trsů. Také je čas vysazování, nebo přesazování kosatců a lilií (kromě bělostné, ta se vysazuje už v srpnu), je také čas vysazování jarních cibulovin.

Ty se vysazují obecně asi 2x hlouběji, než je průměr cibule. (Zase kromě bělostné lilie, ta se sází 5 cm pod povrch půdy). Narcisy mají ještě čas, s těmi počkejte do října.

Nezapomeňte posbírat a dosušit semínka letniček a trvalek, které chcete vysévat příští rok.
Je čas založit skalku.
Také je čas vysadit stálezelené dřeviny a jehličnany.

Je ideální čas postarat se o trávník. Při posledním sečení před zimou určitě nenechávejte ležet trávu na trávníku, pod sněhem by zahnívala a trávu dusila. Nejlepší je shrabat ji vertikulačními hráběmi. Tím se trávník provzdušní a připraví na větší příjem zimní vláhy. Taky můžete trávník doset v místech, kde chybí. Protože jsme v přírodní zahradě, tak ideálně smíšeným osivem.

Pokud letníte pokojové květiny, nebo máte truhlíky s fuchsiemi a muškáty, dobře sledujte počasí a včas rostliny na zimu schovejte, kam patří.

TIP:
Pokud se na Vašem pozemku hodně šíří bodláky (u nás šíleně), tak jistě víte, jak těžké je se jich zbavit. Jejich kořeny jsou snad nekonečné a je téměř nemožné je celé vytrhnout. U nás tedy vytahuji i 40 cm dlouhé kořeny a přesto nejsou zdaleka celé a pcháč znovu vyroste. Mám pro Vás typ našich babiček, pro který je září ideálním časem: Nadzemní část odstřihněte nůžkami (ideálně než dozrají semena) a do dutého stonku nalijte horkou vodu až po okraj. Při tak hojném výskytu, jako u nás, je to zdlouhavé, ale je to účinné.

Bylinky

Běžné bylinky zimu v pořádku zvládnou, ty teplomilné na zimu schovejte. Máte li víceletou bazalku a majoránku, mráz nesnesou. Můžete je dál přes zimu pěstovat v chladnější místnosti, kde nemrzne.

Pokud chcete i přes zimu používat čerstvou pažitku, mátu či petrželku, právě v září si část trsu zasaďte do květináče, nechte přejít mrazem a pak přeneste do tepla. Brzy vyraší a vy budete mít čerstvé bylinky.
Pro nasušení aromatických bylin (máta, meduňka, tymián) je podzimní sklizeň ideální, protože na podzim obsahují více silic. Sušit je potřeba ve stínu a sušené bylinky dobře uzavřít do tmavé nádoby.

V září zkrátka máme plné ruce práce. Tak už Vás nebudu zdržovat, ať Vám to jde od ruky.

Lenka Eywa