Přišel milovaný i neoblíbený listopad.
Milovaný kreativci a snílky, kteří se teď kochají neuvěřitelnými barevnými kombinacemi všude kolem nás a nenáviděný teplomilci, kteří teď začínají trpět chladem a vlezlou, všudypřítomnou vlhkostí.
Patřila jsem k těm druhým a postupem let jsem přepla na ty první. Asi stárnu, nebo co, ale já se teď na tu zahradu nemůžu vynadívat.
Nádherně žluté listy mirabelky a rudé listy borůvek a arónie mě prostě zastavují a nutí okouzleně zírat.. Možná to znáte a kýváte hlavou a možná zachumlaní v dece nesouhlasíte.
Tak, jako tak s tím nejde nic dělat. Listopad je tu.
A zahrada nás právě teď opravdu hodně potřebuje.
Už ne na to, abychom nějak intenzivně hýbali s půdou, ale abychom ji tak nějak mile uložili k odpočinku.
Sejeme:
Sázíme:
Na většině zahrad se teď intenzivně ryje.
Nejsem zastáncem rytí, ale pokud máte záhony čerstvě založené, nebo je teprve zakládáte, je to v pořádku. Pokud máte záhony založené už léta, možná je čas se na to podívat trochu jinak – záhonky teď jen lehce okopat ploskořezem, na vysoko namulčovat slámou, nebo senem a zazpívat ukolébavku.
Takový záhon může jít v klidu spát.
Jak na nerytí v zahradě se můžete dočíst tady.
Případně na záhony, kde chcete mít příští rok rostliny první trati (papriky, rajčata, dýně a tak), ještě rozházejte uleželý hnůj, nebo vyzrálý kompost a teprve pak namulčujte. Ano, ani kompost, nebo hnůj do země nezarývám. Rozhážu ho po povrchu a zamulčuji. Většina hnojení se do jara pod vlivem deště a sněhu zcela rozpustí do půdy, na jaře je možné zbytky opět jen ploskořezem zakopat.
Pokud chcete založit úplně nové záhony – klasické i vysoké, na kterých chcete už příští rok pěstovat zeleninu, je ideální čas. V této fázi roku je možné založit nový záhon pro jarní setí jen porytím. Pokud ale nespěcháte, můžete založit záhon zamulčováním. Takový záhon použijete až následující jaro, ne to nejbližší.
V takovém případě místo, kde chcete mít záhony, namučujte navysoko senem, nebo slámou.
Navysoko znamená deálně půl metru. Do jara mulč slehne a bude ho sotva 15 cm. Příští celou sezónu pak bude mulč ležet na místě, zničí drn pod sebou a už na podzim do něj budete moct třeba zasadit česnek, nebo pak na jaře cokoli jiného.
Pokud máte skleník, nebo pařeniště, je potřeba ho připravit na zimu. Vyčistit od zbytků pěstovaných rostlin, můžete rozházet dolomitický vápenec, a pro desinfekci použít sirné knoty. I ve skleníku je dobré záhony zamulčovat.
V ovocné zahradě ještě zemí hýbat budeme, protože je nejlepší čas vysázet jedlé stromy a keře. Pouze ty nejcitlivější, prostokořenné (jako je meruňku, broskev, asiminu, tomel a podobně) necháváme na jaro, ostatní potřebují do půdy teď.
Zasaďte i stromy, které máte už koupené jako hrnkované – v květináčích.
V tomto případě sázejte i kdyby to byly broskve, nebo tomely. Kořeny totiž mnohem snáz promrznou v tom květináči, než v půdě. Sázet můžete až do zámrazu.
Oproti jarnímu sázení má to podzimní jednu výhodu. Stromky začnou kořenit už teď a v pozdním jaru už budou o něco lépe zvládat hospodaření s vodou. Kořeny stromů totiž rostou i přes zimu, jen ve chvíli, kdy je půda zmrzlá, svůj růst zastavují. Dejme jim tedy náskok a výhodu brzké jarní vláhy.
Taky ke konci měsíce můžeme začít množit bobuloviny dřevitými řízky a někeré vhodné keře zemním hřížením. Třeba rybízy, U těch jde použít obě varianty.
A také si naše stromy zalouží pohnojení kompostem, nebo vyzrálým hnojem. Úplně stačí, když kompost, nebo hnůj rozhážeme na zem , spíš po obvodu koruny, protože tam se nachází nejvíc vlásečnicových kořínků, které jsou schopné příjmat živiny. Skvělým materiálem na přihnojení je taky dřevní popel. Obsahuje hodně draslíku, hořčíku a vápníku, což je na konci sezóny super. Tyhle prvky pomůžou stromům k dozrátí pletiv letorostů, a ty pak bez úhony přečkají zimu. (pozor na borůvky, tam popel nepatří – vysoká koncentrace vápníku je může vážně poškodit).
Naprosto nevhodným hnojivem pro tuto chvíli je bylinná jícha. Pokud Vám nějaká zbyla, vylijte ji na kompost. Stromům by nebyla ku prospěchu, hnala by je ještě k tomu, aby vytvořily nové letorosty a ty by v zimě vymrzly.
Dokud není zmrzlá půda, je možné přesadit a namnožit trvalky a stále ještě můžou opozdilci zasadit okrasné cibuloviny. Obojí už trochu spěchá, ať stihnou zakořenit do zámrazu.
Okrasné trávy nestříhejte. Do ostříhané trávy by přes zimu natekla voda a ta pak může způsobit vymrznutí drnu.
Takže teď trávu nechte zdobit záhon, před prvním sněhem ji ideálně svažte, třeba do copu, ať ji sníh nepoláme.
I v okrasné zahradě můžeme vysazovat stromy a keře. A zase – před zimou je nestříháme.
Listí shrabejte jen tam, kde máte pochozí, nízký trávník a ani tam to nemusíte dělat úplně důkladně. Tu tam list trávník pohnojí. Tedy – neočekávám, že v přírodní zahradě máte takový ten anglický hustý pažit, kde není nic, kromě jedno-děložních rostlin. A ten míchaný tu tam list snese. Pod stromy listy nechte. Budou hnojivem i ochranou stromu. Na jaře zbytky listů z trávníku vyhrabete.
I tady je čas hnojení. Jak okrasné záhony s trvalkami, tak i okrasné keře snesou pohonojení uleželým hnojem, nebo vyzrálým kompostem. Dřevní popel nepoužívejte pod azalky rododendrony, nebo třeba vřesy.
A taky přichází čas, kdy je potřeba myslet na zimování živočichů v naší zahradě.
Co takhle udělat pro ježky někde v odlehlém koutě hromadu klestí a přes tu přehodit třeba nějaké staré seno? Tam by se jim mohlo líbit. A nebo i nějaký sofistikovaný domeček. Prostě něco, co jim zimování u nás usnadní.
Co je důležité – na konci listopadu už žádné staré hromady klestí a slámy neodstraňujte a už vůbec je nepodpalujte. Už tam bude na zimu ubytovaných mnoho živáčků.
Lenka Eywa