Chodíme po ní každý den a vůbec si neuvědomujeme, jak je unikátní. Kondice naší půdy a nás lidí rozhodně souvisí… Čím výživnější je půda, tím více jsou vyživené rostliny, následně i potraviny a v konečném důsledku i my, lidé… Zdravá půda je tedy alfou a omegou pro život rostliny i člověka.
Ve skutečnosti je to tak, že půda je jedna velká zoologická zahrada. Takové ty velké breberky, co vidíte, například žížaly, pavouky a různé brouky, to je jenom malá část půdního života. Ta největší část není vůbec vidět. Je to půdní mikrobiom.

Ve zdravé půdě je půdního mikrobiomu mnohem víc, než byste si dokázali představit. Na povrchu půdy se na 1 hektaru uživí až 1,5 krávy, ale když se podíváme pod povrch, pohybuje se tam tolik půdního mikrobiomu, jakoby tam v přepočtu na váhu žilo 20 krav. Naším největším úkolem v zahradě je tedy zařídit, abychom měli půdní mikrobiom co nejpestřejší, protože právě on je zodpovědný za to, že rostliny do sebe dokážou natáhnout živiny. Rostlina sama o sobě neumí zpracovat volné živiny, které se nachází v půdě, ale díky půdnímu mikrobiomu je má „předžvýkané“ a takto vytvořený “iontový nápoj“ už dokáže vypít. Tato spolupráce rostlin je ve skutečnosti reciproční, protože rostlina na oplátku dodává půdnímu mikrobiomu cukry. Půdní bakterie obalí kořeny rostliny a chtějí chránit svůj zdroj cukru proti ostatním patogenům, aby jim nezničily výživu. Půdní symbiotické (spolupracující) houby se také navážou na kořeny, což má za důsledek více výživy a vody pro rostlinu. Kořeny symbiotických hub totiž dosáhnou výrazně dál na vodu než rostlina samotná.
Jak poznáte, že máte v záhonu zdravou půdu? Když promnete půdu rukama, měla by jít snadno rozdrolit, neměla by vypadat jako prach a také by měla vonět. Drobtovitost vzniká tím, že ve zdravé půdě se pohybují ty větší breberky a svými výměšky zalepují chodbičky. Pokud by se vám stalo, že půda nepůjde vzít do holé ruky a museli byste použít rýč a těžce rozdělávat hroudy, pak to znamená, že máte v zahradě málo půdního života a potřebujete ho podpořit…
Každá půda se dá zúrodnit. Například ta naše hlinitopísčitá půda je plná kamenů a po 25 cm má jílovitopísčitý půdní profil. I na tomhle se dá vybudovat úrodná zahrada se spoustou plodin, když víte, jak máte o půdu pečovat.
Půdní mikrobiom potřebuje vlhko, nerušit a nezasahovat do něj fungicidy.
Vlhkost vyřešíme mulčováním, nebo zapěstujeme pod stromem rostliny, které zabrání většímu odparu vody, nebo použijeme zelené hnojení. To nejhorší, co můžeme půdě udělat je, že ji odkryjeme a necháme tak. Začne vysychat a umírá v ní půdní život. A když jsem říkala, že nemáme rušit, tím jsem myslela, abychom neotáčeli půdní profil hlavou dolů. To znamená, neryjte rýčem a opečovávejte záhon jen povrchově nějakou motykou, nebo ploskořezem. V přírodních zahradách se úplně vyhněte používání fungicidů, protože půdní houby jsou pořád jen houby a fungicidy, které dopadnou na zem, například z postřikovače, ničí všechny houby, nevyjímaje ty užitečné. I stromy, jako je broskvoň, se dají ošetřit proti houbovým chorobám přírodními postřiky. Zkrátka nepřemýšlejte o tom, co chce vaše rajče, broskvoň nebo batáty, ale co chce ta půda, ve které plodina roste.
Připravte půdu pro svoji zahradu už teď. Přidejte se do ŽIVÉ AKCE – ZAHRADA BEZ CHEMIE – do on-line programu, který je pro zahrádkáře ZDARMA.
Naučíte se pěstovat některé úplně nové plodiny a zefektivníte pěstování stromů bez chemie.
Začínáme 23.4.2026 od 19:00 hod. tady…