Vypěstovat si vlastní rajčata je jedna z prvních tužeb člověka, který si pořídil vlastní zahradu. Možná proto, že ta z obchodu chutnají převážně jako molitan a touha jíst zase opravdová rajčata je o to větší.
Odrůda rajčat asi nejvíc rozhoduje o tom, jak nám rajčata budou chutnat.
Pro přírodní zahradu se podívejme po rajčatech, která nemají oznčení F1. Proč, když se o nich všude mluví jako o nejvýkonnějších odrůdách?
Protože přírodní zahradník myslí i na další roky a tak si pěstuje rajčata, ze kterých si může nechat semínka pro další a další roky a tím je přizpůsobuje právě na specifické podmínky své zahrady. A to s odrůdami F1 nejde, příští rok z nich nelze vypěstovat stejně kvalitní plody.
Vybírat můžete z rajčat tyčkových a keříčkových a taky z rajčat s velkými plody a z rajčat, kterým se říká cherry rajčátka. Do speciální kategorie se dají zařadit rajčata divoká.
Tyčková rajčata otřebují oporu – Dřevěnou tyčku, nebo ocelovou spirálu. Dorůstají i před 2 metry. Vyštipují se boční výhony a vyvazují se k opoře.
Keříčková rajčata se nevyvazují, často jdou snadno pěstovat i v nádobách.
Divoká rajčata jsou vlastně keříčková, ale bujnější, opravdu divoká – viz poslední odstavec. Do nádob se kvůli své bujnosti nehodí.
V běžném obchodě se semínky není k dispozici moc odrůd rajčat bez označení F1. Přeci jen se ale takové odrůdy najdou a jsou výborné.
Mezi všemi jsou menší, chuťově výborná, žíhaná rajčata s názvem „Melounové„. Stále skvělá odrůda je už hodně staré „Stupické polní ranné“, nebo „Sláva porýní“. Výbotné nehybridní odrůdy je možné koupit také u nadšence do starých odrůd Marka Kvapila na jeho webu Permasemínka, Také Katka Winterová má zajímavé odrůdy rajčat pro opakované pěstování na Culina Botanica. Všechna rajčata se předpěstovávají, abychom je mohli brzy sklízet.
Mnohá z těch nehybridních se ale přesévají sama a tak v záhonech kde jste vloni měli rajčata, můžete letos někdy ke konci kvěna najít několik sazenic rajčat pohromadě – to když zůstalo v záhonu přezrálé upadené rajče. Můžete využít i tyto sazenice, jen je potřeba počítat se zpožděním sklizně až o měsíc a půl.
Výsev rajčat se provádí 15. – 31. března. (+ – týden)
Připravte si:
Jakmile zaznamenáte, že semínka klíčí, sundejte folii a přemístěte misku na dostatek světla, odteď bude dostatek světla nezbytností.
Po rozvinutí děložních listů je ideální, když se teplota sníží na cca 18°C. To lze v bytě dosáhnout nejlépe přemístěním na parapet ložnice, pokud i tam je dostatek světla. Když bude teplota vyšší, nevadí, málo světla je větší problém – rostliny se pak vytahují a nemají pevná pletiva. Dobré světlo tedy má přednost před snížením teploty.
Když rostliny rozvinou první pár pravých listů, je čas je přesadit (přepikýrovat, přepíchat) do květináče či kelímku, kde budou až do výsadby ven. Ideální je kelímek od půllitrového jogurtu – je dost vysoký, rostlinku lze hodně zanořit.
Kelímky je potřeba zespodu proděravět kvůli odtoku přebytečné vody. Naplňte je běžným zahradnickým substrátem. Prolijte trochou vody, pak udělejte doprostřed kelímku hlubokou díru až téměř na dno – já používám hůlku na asijská jídla.
Tou stejnou hůlkou podeberte rostliny ve výsevní misce. Opatrně vytáhněte jeden semenáček rajčete, chyťte ho za krček (těsně nad kořeny), a hůlkou nebo ostřejším předmětem zakraťte kořeny. Pak semenáček vsaďte do zeminy až po první pravé listy. Takže nad zeminou budou vlastně jen ty dva pravé lístky. Rostlina takto zakoření po celé své délce. Uložte na podmisku a zalijte. To zopakujte se všemi silnými semenáčky a pak všechny rostlinky přeneste na okenní parapet s dostatkem světla. Zde zalévejte co 2-3 dny tak, aby byl substrát stále lehce vlahý. Nepřelévat.
Většinou až do výsadby ven nevyžadují rostliny žádné přihnojení. Pokud na tom moc trváte, můžete začátkem května přidat do zeminy pár kousků granulovaného koňského, kravského, nebo drůbežího hnoje a dobře zalít. Rozpustí se.
Jak se blíží „zmrzlí muži“, začněte přes den vynášet rajčata ven, aby se otužila a zvykla si na sluneční svit. Bez otužování je zasazení ven pro rajče celkem šok a může dojít k popálení listů sluncem. Na noc ale ještě berte sazenice domů.
V teplotách pod 8°C zastavují svůj růst a kolem bodu mrazu byste o ně přišli úplně. Sledujte tedy předpovědď počasí velmi bedlivě.
Po zmrzlých – s ohledem na Vaši polohu – mohou sazenice ven. (U nás – 550 m.n.m. je to většinou až na konci května).
Spon vysazování rajčat je ideálně 50 x 50 cm, abychom předešli udržování vyšší vlhkosti v rostlinách za deště a tím předešli vzniku plísně.
V záhonu připravte jámu na hloubku cca 30 cm (nebo dle výšky sazenice), do spodu jámy přidejte jednu lopatu kompostu, smíchejte jej se zeminou na dně jámy, vsaďte rajče až po nejspodnější listy a přiložte tyčku, ke které budete rajče vyvazovat. Přihrňte zeminu promíchanou s kompostem. Kolem rostliny vytvořte zálivkovou misku – prohlubeň, která zajistí že při zalévání steče voda přími k rostlině a neodteče pryč.
Tyčkové rajče se pěstuje na jeden hlavní výhon. Všechny boční výhony (fazochy) se vylamují. Nemusí se to nutně dělat. Ale když se nechají rostliny nevyštípané, přehušťují se a rostlina chytá dříve plíseň.
Vyštípaná rostlina se vyvazuje k tyčce, nebo spirále. Jako prevence plísně se mohou odstříhat i spodní listy. Rajčata sklízíme když mají barvu určující plnou zralost. Což dnes může být od zelené po černou podle odrůdy.
Rajčata mají ráda úrodnou půdu. Proto se sází do první trati – prohnojené či kompostem obohacené půdy. Během vegetace je vhodné rajčata přihnojovat nejprve kopřivovou, pozdeji, v době plodnosti kostivalovou jíchou.
TIP:
Z vylomených fazochů může vyrůst nová plnohodnotná rostlina rajčete. Můžete tak významně snížit náklady na vypěstování rajčat, zvlášť pokud jste kupovali dražší již napěstované rostliny na trhu.
V takovém případě nevylamujte fazochy hned když jsou malé. Nechcte je víc narůt, klidně až na 30 cm. Pak je opatrně vylomte, nebo raději odstřihněte, otrhejte odspodu většinu listů a nechcte jen dva horní – tím je zbavíte zbytečné výparní plochy – a zapíchněte je do zeminy připravené stejně jako pro normální sazenici rajčete – tedy smíchané s kompostem. A dobře zalijte. Půda pod těmito rostlinami nesmí přeschnout alespoň do doby, dokud nevykazují rostliny evidentní přírůstky. Jakmile vidíte přírůstky, máte další sazenice, se kterými pracujete stejně, jako s ostatními. Přidejte tyčku, vyštipujte, vyvazujte. Budou mít asi měsíc zpoždění proti své matečné rostlině, ale když jich takto dáte víc, vyplatí se to.
Divoká rajčata se pěstují stejně, jako tyčková, jen se nevyštipují na jeden výhon a nechají se růst divoce. Svému jménu dělají opravdu čest – počítejte s bujně rostoucím divokým keřem. Vysazujte ho na okraj záhonu, na kompost, někam, kde nebude vadit, když se rozroste dostatečně divoce. Sklízejí se celé vijany malých rajčátek.
První rok divoké rajče předpěstujte,pak už se Vám bude přesévat samo. Každý rok najdete poblíž posledního stanoviště mnoho malých rostlin, které můžete rozsadit dle vlastního uvážení.
Lenka Eywa
Dobrý den, ráda se příručím jak pěstovat zdravé potraviny.Dekuji
Moc vám fandím 🙂
Já zahradničím, co se nám narodily dvě nádherné děti… Před 31 lety jsem se z Východního Slovenska přistěhovala s 3 měsíčním synem na Severní Moravu za manželem. Tady se nám za 2,5 roku narodila dcera a mně začalo najednou zajímat vše, co souviselo s vlastním jídlem. 6000m2 u baráku. Nádherná ovocná zahrada. Soused s koni, krávami, prasaty, slepicemi, ovcemi.. Zdroj přírodního hnojení přímo za plotem ve velkém. Pluh na naší zahradě, co jsem tam já, neoral. Rýč používám, když postupně zvětšuji plochu určenou k pěstování jídla pro naší rodinu. Taky něco na výměnu přátelům, známým, klientům. Krom jiného cca 10 let pěstuji kanadské borůvky. 50 keřů, cca15 – 16 druhů… Naše půda je jílovitá. Taky její úprava mně stála nemálo času a úsilí. S půdou ale pracuji velice ráda. Takový velice příjemný relax od práce u počítače. 🙂 Souhlasím se vším, co píšete. O čem mluvíte. Jsem vděčna za komunitu, kterou jste vytvořila. Máte můj obdiv a poděkování 🙂