Do kdy se mohou sázet stromy?

„Je půlka listopadu, Leni, můžu ještě zasadit strom, nebo už jsem to prošvihla?“

Takových otázek mi chodí každý podzim požehnaně ze všech sociálních sítí.

A jaká je moje odpověď?

„Sázet můžeš, dokud nezamrzne půda. Dokonce i o kousek dýl. Většinou totiž při prvních mrazech zamrzá jen pár horních centimetrů půdy. Takže když se Vám povede vidlemi propíchnout tu namrzlou krustu a jinak je půda kyprá, sázej“.

Dokonce je možné sázet stromy, i když napadl sníh. Ten totiž moc dobře izoluje a tak je běžné, že pod sněhem půda zmrzlá není. Pokud je to tak, dá se sázet. Je to dokonce výhodné. Zasadíme, lehce zamulčujeme a hned ke stromu přihodíme sníh. Jakmile začne tát, a to se stane za zimu hned několikrát, strom má tolik potřebnou vláhu.

V takovém případě vyběhněte ven v pyžamu, vezměte čelovku, nazujte gumáky a stromek z té vody vytáhněte a „založte“ do jakéhokoli volného záhonu. „Založit“ znamená, že kořeny toho stromu zahážete zeminou. Klidně naležato. Párkrát kopněte do záhonu, do díry vložte kořeny ležícího stromu a na ně navršte dostatek zeminy, aby kořeny byly úplně schované. Ráno to zalejte. Strom v této fázi nemá listy, neroste, takže jeho poloha v leže ničemu nevadí. Naopak, nebudou ho ohrožovat silnější podzimní vichry. Takhle přečká až do chvíle, kdy rozmrzne a Vy ho budete moct zasadit. To samozřejmě udělejte co nejdřív. Kořeny v půdě jsou víc v bezpečí, než v zamrzající vodě v kyblíku.

Vlastně by takto mohl ten strom přečkat i do jara, to byste ho ale museli pravidelně zalévat, aby kořeny nevyschly. Ale hlavně byste nevyužili podzimní a zimní vláhu, a to je zahradnický hřích.
Pořád je lepší zasadit strom třeba mezi svátky, když se oteplí a půda povolí, než to nechávat až na jaro.

Tím se dostáváme k druhé otázce:

Není lepší nechat výsadbu na jaro?

Není. Hned z několika důvodů:

Tedy: stejný strom zasazený na podzim má většinou výrazně lepší přírůstky, než když tentýž strom necháte někde zazimovaný a zasadíte ho na jaře.

Stejně tak to platí i u stromů, které si na jaře koupíte v zahradnictví.

To nejsou nově vyorané stromy.

Na jaře jsou v zahradnictvích ty stromy, které se neprodaly na podzim. Tedy tak trochu zbytky.

Navíc ty stromy přečkaly zimu „založené“ ve školce, nerostly přes zimu pěkně zakořeněné v půdě. I ve školkách, nebo zahradnictvích můžou kořeny stromků přeschnout a kvalita stromků na jaře nebývá stejná, jako kvalita stromků na podzim. Co můžete, sázejte na podzim.

Ještě jedna věc hraje pro podzimní výsadbu:

Po jarní výsadbě je potřeba strom víc šetřit a co nejvíc snížit odparnou plochu listoví. Jarní vyrovnávací řez pak vypadá drasticky, protože na letorostech zůstanou jen 2-3 pupeny, ale to je v tu chvíli prostě nezbytné pro přežití i zdraví stromu.

A propos, já stromky vždycky stříhám až v předjaří. I ty zasazené na podzim, jen ty podzimní řežu míň. Ale o tom zase až jindy. Nebo v Podzimní zahradní výzvě – to je takový prográmek zdarma, co poběží od 22. 11. , klikněte a mrkněte.

Takže když se dostanu ke třetí otázce:

Má na zdraví stromů vliv, zda je vysazujeme na podzim nebo na jaře?

… tak odpověď z předchozího napsaného už tak trochu vyplývá:

Ano, doba výsadby má vliv na zdraví a vitalitu stromů.

A jsou tedy nějaké druhy, kterým se líp daří po jarní výsadbě?

Toť otázka čtvrtá a pro dnešek poslední.

Ano. Na jaře je lepší sázet exotické druhy.

Pokud se chystáte zasadit třeba tomel (kaki, persimon), nebo asiminu (paw, paw), nebo fík (smokvoň), pak je asi lepší sázet je na jaře. Tyhle stromky jsou v prvních letech citlivější ve dřevě i v kořenech a je většinou dobré, když před prvními velkými mrazy dobře zakoření. Musíte striktně pohlídat zálivku, ale je to lepší, než riskovat vymrznutí v prvním roce. Fík je lepší dva roky pěstovat jako přenosnou dřevinu a ven vysadit na jaře až tříletý stromek.

Jak ale v tomto případě vyřešit tu věc s přezimováním stromu? Nehrozí, že do jara na nás v zahradnictvích nezbudou žádné zajímavé odrůdy exotických dřevin?

Hrozí.

Většina lidí neví, že je lepší exoty sázet na jaře, a tak je vykoupí na podzim a na jaře není z čeho vybírat. Můžete si stromek koupit raději už na podzim a založit ve studeném sklepě. Zasaďte ho pěkně do kýblu do směsi půdy a písku a udržte substrát vlhký. Vlhký, ne mokrý, ať Vám kořeny přes zimu neuhnijí. Tma ve sklepě nevadí, protože stromek nemá listy.

Ve sklepě musí být chladno. Takže ne, nezkoušejte stromek přezimovat doma v obýváku, to by byla vražda. Stromek by vyrašil a brzy zahynul. Chladno je pro přezimování stromku klíčové.

Na jaře pak hned někdy v březnu stromek vysaďte na konečné místo. Pár stupňů pod nulou, které ještě přijdou, mu nevadí. Bylo potřeba ochránit ho před -15 / – 20 stupni, které se můžou objevit.

Tak co? Je něco, co Vás na správném sázení stromů překvapilo?

O zdraví stromů si budeme povídat i v Podzimní zahradní výzvě, do které se můžete ZDARMA připojit TUDY: Začínáme 22. 11.

Lenka Eywa