Učili byste se chiropraxi na svých dětech jako samouk?

– aneb stromy nejsou vlasy, nedorostou….

Rozmohl se nám takový nešvar.

Lidé stříhají stromy bez znalosti základních pravidel řezu stromů a následky jsou často děsivé.

V jedné FB skupině jsem pod fotkou naprosto destruktivního „zmlazení“ krásné staré jabloně četla komentář, že sice řez není správně (byl brutální a nevratný), ale že je fajn, že se to paní učí a že to zkouší.

Ten pohled na věc mě docela vyděsil.

Jako by Vám někdo poradil, že je super zkoušet chiropraxi bez odborného vedení na svých dětech, protože tím se to postupně naučíte. Nebo že je skvělé se na blízkých učit vrtat zuby, aniž by vedle Vás stál mistr zubař.

Vsadím se, že do toho by nikdo nešel.

Tak proč se lidé pouští do řezu ovocných stromů bez vedení odborníků? Ovocné stromy mohou žít i několik stovek let a experimentování na nich jejich život výrazně zkracuje. Mnohdy se dá přímo říct: „Tento zásah Váš strom v podstatě zabil.“

Stromy nejsou vlasy. Po špatném střihu nedorostou do původního stavu.

Miluju koukat lidem do zahrad. Některé zahrady jsou velmi inspirativní, rádi vytvoříte podobnou zídku, stejně krásný záhon cibulovin, podobné zákoutí na posezení. „Zpomal, zpomal,“ říkám svému muži, když jedeme českou krajinou (děláte to taky někdo?), abych si něco v míhajících se zahradách prohlédla a zapamatovala. Ano, i já se inspiruji ve Vašich zahradách.

Někdy je pohled do zahrad inspirativní v opačném gardu: jak to v žádném případě nedělat.

Duben je měsíc, kdy je těch smutných pohledů mnohem víc než kdy jindy. Hlavně proto, že se lidé pouštějí do střihu stromů bez znalosti pravidel řezu a mnohé chyby jsou natolik fatální, že mě za ty stromy bolí srdce.

Vždycky si říkám, že o tom musím něco napsat, aby se stejným chybám mohli lidé z mé komunity vyvarovat. Je mi jasné, že nikdo neubližuje svým stromům schválně, jen prostě lidé neví, co svým konáním způsobují. Nějak se prostě řez ovocných stromů bere na lehkou váhu. A takto vznikla inspirace i pro dnešní článek. Hodně jsem cestovala, hodně ostříhaných stromů viděla a hodněkrát si povzdechla.

A tak si pojďme říct, co dělat a hlavně co nedělat, abychom naše stromy nemučili a zbytečně jim nezkracovali život.

Fotky těch příšerně ostříhaných stromů Vám sem dát nemůžu (nepřijde mi to fér k jejich majitelům), takže jsem sama zvědavá, jak se mi povede popsat to teoreticky.

Dejme si 6 bodů, čeho se vyvarovat:

1. MOTOROVKOU SE STROMY NESTŘÍHAJÍ

Nikdy, opravdu NIKDY neberte na řez ovocného stromu motorovou pilu. Jen tehdy, když se ho chystáte pokácet = zlikvidovat. Pokud se chystáte odstranit tak velkou větev, že Vás napadne motorová pila, nejdete na to správně. I hluboké zmlazení má své postupy (to by bylo na déle) a motorová pila do nich nepatří. Když na motorovku zapomenete, budete automaticky ke stromu jemnější, budete chtít řezat méně silné větve. A to je dobře. A navíc motorová pila tvoří rány, které se bez dalšího zásahu zahradnickou žabkou nezahojí.

2. PĚSTUJTE OVOCE, NE DŘEVO

 Myslete na to, že čím hlouběji do stromu řežete (do silných větví), tím víc nového dřeva strom vytvoří. Tak vznikají stromy, které vypadají jako košťata se stovkami větví, které jsou dlouhé a vedou kolmo nahoru (tzv. vlky). Je to panický způsob růstu stromu, který si myslí, že prožil nějakou přírodní katastrofu (a má pravdu) a snaží se zachránit překotným růstem dřeva. Ze stromu plného vlků se i profík vystříhává několik let, než začne zase růst normálně. Lajk se tím často dostane do pasti horečného každoročního vyřezávání vlků, které způsobuje tvorbu nových vlků. Do silných větví starých stromů by měl zasahovat ideálně jen arboretista, který zná postupy několik let vedeného postupného zmlazení.

3. NESTŘÍHEJTE DO KAŽDÉ DELŠÍ VĚTVE

 Není úkolem stříhnout do každé delší větve, ovocné stromy nejsou buxus. To vidím často, že všechny nové letorosty, které strom vloni vytvořil, jsou zkrácené. Strom sice vypadá hezky kompaktně, trochu jako obrácené mikádo, ale kvůli tomu se ovocné stromy nepěstují. Chceme ovoce. Zdá-li se Vám strom příliš vysoký, nevyřešíte to tím, že každou větev vedoucí do výšky zastříhnete. Tím způsobíte pravý opak: poslední pupen, který po střihu zůstane, dostane impulz vyrazit k nebi. Větve, které rostou kolmo k nebi, netvoří plody. Pokud nechcete neustále strom stimulovat k růstu, nechte mu alespoň třetinu nových letorostů bez zásahu.

4. NEVÍŠ? NESTŘÍHEJ

Nestříhejte stromy bez toho, že byste věděli, co přesně děláte. Každý jeden řez něco vyvolá. Pokaždé, když nasadíte pilku, nebo nůžky, zeptejte se: Co tento jeden střih způsobí? Jak na tento jeden střih strom zareaguje? Co nejspíš udělá nejvyšší ponechaný pupen? A co udělá druhý pupen v pořadí? Chci to? Většina lidí tak nějak stříhá a doufá. Ale neumí popsat v co vlastně doufá. Když se jich zeptám, co tímto konkrétním řezem zamýšlí, neví. Střih typu „taaak třebaaaa takhle…“ přináší malér. Pokud jste dosud takhle stříhali stromy, sežeňte si on-line kurz o stříhání stromů, možná tím svým stromům zachráníte či prodloužíte život. Můžete se zapsat na čekací listinu Akademie jedlé zahrady, která bude v nabídce na podzim: ZDE čekací listina AKADEMIE, kde mimo jiné řez stromů dopodrobna řešíme. Včetně principů, jak strom reaguje na který střih a jak se to liší ve které části roku, jak přimět strom kvést právě střihem a podobně. (Zápisem na čekací listinu si zajistíte, že Vám na podzim pošlu nabídku na účast v kurzu za nejnižší cenu, která bude v tomto roce k dispozici).

5. NENECHÁVAJTE NA STROMECH ČÍPKY

 Každý střih i řez do větve musí končit buď těsně nad živým pupenem, nebo musí být střih proveden „na větevní kroužek“ na větvi vyššího řádu (když tenčí letorost vyrůstá z tlustší větve, ta tlustší větev se označuje jako větev vyššího řádu). Jakmile nad pupenem nebo u větve vyššího řádu bude trčet kus větve bez živých rašících pupenů (říká se tomu čípek), ten vyschne, popraská a skrze něj se do stromu dostanou houbové choroby. Ponechání čípku u větších větví umí zabít strom. Přitom taková blbost, že? Zvlášť, když čípek nasedá přímo na kmen, vysychající a houbou nakažený čípek proschne až do kmene a přenese do něj třeba rakovinu jabloní. Nebo klejotok. A to se na kmenu řeší fakt špatně. Ano, lze si zabít strom takovou „malou“ chybkou. Nevěřili byste, jak často čípky na stromech v zahradách, nebo při dotazech z komunity vidím.

6. NEPROVÁDĚJTE ŘEZ V DOBĚ SKLIZNĚ PECKOVIN

 To je takové bonusové doporučení, protože se netýká předjarního a jarního řezu stromů, ale je to jedna z nejfatálnějších chyb, kterou vídám. Stromy řezané v období prázdnin mají krátkou dobu na zhojení ran do zimy. A ano, vím, že někteří zahradníci takový sklizňový řez doporučují. Jenomže: čím větší větev v letním čase uříznete, tím menší je šance na zahojení rány do zimy. Rána, kterou strom nestihne zahojit, během zimy popraská (znáte takové ty hvězdičky na konci uříznutých větví, že?), nateče do nich voda, ta zmrzne a rána o to víc praská. Na jaře se do ní usadí houbové choroby. Třešeň či meruňka, ze které sklízíte plody tak, že uříznete silnou větev, jsou Vámi odsouzené ke klejotoku a monilióze a následně na tyto choroby uhynou. „Lenko, ale naše třešeň plodí vysoko a bez uříznutí větve se k plodům nedostanu,“ občas někdo podotkne. Pořiďte si tak vysoko rostoucí odrůdu, aby pro Vás sklizeň byla snadná i v dospělosti stromu. Pokud už máte nějaký extra vysoko rostoucí strom a na poslední větve nedosáhnete, nechte letos horní třešně ptákům a vosám a strom snižte až na konci období kvetení stromu. Postupně. Žádné obří zásahy do silných větví, protože v takovém případě vlastně provádíte zmlazování stromů.

Na toto téma by se dal napsat román, chyb při pěstování stromů vídám mnoho. Tyto jsem pro jarní čas vyhodnotila jako nejvíc alarmující. Dejte mi vědět, jestli je pro Vás jejich popis srozumitelný.

Co si tedy z tohoto článku odnést?

Pokud vůbec nevíte, co děláte, nestříhejte svoje stromy sami a zavolejte si odborníka. Poproste ho, ať střih stromů komentuje – proč co dělá a učte se. Když Vám to dovolí, natočte si jeho práci.

Zmlazování starých vysokých stromů by měl dělat vždy arboretista.

A protože jsem zastáncem soběstačnosti, určitě doporučuji střih stromů se naučit. Můžete pak stříhat stromy správně sobě i sousedům. Intuice ale v tomto případě není dobrým lektorem. Dělejte to správně a ve správný čas a Vaše stromy budou žít a plodit dlouho.

Pokud chcete pravidelně dostávat podobné články, klikněte si ZDE a přihlaste se k jejich odběrům.

Těším se nad dalšími zahradními inspiracemi. Lenka Eywa.