Srpen v přírodní zahradě

Srpen v přírodní zahradě - sklízíme, sejeme, množíme, semenaříme

Srpen. Prázdniny, sucho, horko, koupání, dovolená...
Cukety už jsme měli na všechny způsoby, rajčata a papriky zpracováváme ve velkém, lečo vede. Konečně dal plevel trochu pokoj a je čas na další vlnu setí a sázení.

Na začátku měsíce nastává takový ten moment, kdy máme po česneku, cibuli a raných bramborách prázdné záhony a říkáme si, co teď s nimi. Protože už toho víme dost o erozi a vysychání půdy, je jasné, že záhony nemůžou zůstat prázdné. Takže přichází na řadu podzimní košťáloviny, kořenová zelenina, nebo tradiční zelené hnojení. A nebo ještě jedna dávka brambor..

Jako vážně? Brambory v srpnu? Ano, klidně. Když je zasadíme hned na jeho začátku, do podzimu máme ještě jednu dávku brambor. Menších, ale čerstvých. V prohřáté letní půdě hlízy rychle klíčí, jen možná bude potřeba ze začátku doplnit vodu, pokud je příliš sucho. Tak pojďme vyvést sousedy z míry a hurá do sázení brambor. Jen... kde vzít v srpnu sadbové brambory, že? Poptejte se po známých, někteří mají ještě staré, naklíčené brambory ve sklepě, právě jako ti naši. Možná se i ve Vašem okolí něco najde.

Zde pokračujte v textu pod obrázkem.

V SRPNU
Sejeme:


Pozdní:

  •    kedlubny
  •    karotku
  •    hrášek
  •    tuřín
  •    černou ředkev
  •    vodnici
  •    polníček 
  •    mibunu a mizunu
  •    pekingské zelí
  •    řapíkatý celer
  •    špenát
  •    mangold
  •    cibuli pro jarní sklizeň



Sázíme

  • košťáloviny
  • zelí na krouhání
  • kadeřávek
  • pór pro přezimování
  • Jahody (ke konci měsíce)
  • pekingské zelí
  • růžičkovou kapustu
     

Zeleninová zahrada

Na zeleninové zahradě je teď rušno hlavně díky plodové zelenině, které teď máme plné talíře i břicha. Konečně rajčata, co chutnají jako rajčata…

A už teď je dobré myslet na další rok. Pokud taky pěstujete rajčata z vlastních sazenic a nevybrali jste si odrůdy s přívlastkem F1, můžete si schovat semínka pro předpěstování sazenic v příštím roce. Ideálně nechte dozrát (až přezrát) několik prvních plodů na zvolených kvalitních rostlinách, semínka z nich vyberte a nechte uschnout na ubrousku. Nezapomeňte označit cedulkou s odrůdou rajčete.
Někdo nechává semínka rajčat ještě i vykvasit (zalije do skleničky trochou vody a nechá projít kvasným procesem a teprve potom usuší) kvůli zrušení působení inhibitorů klíčivosti (inhibitor klíčivosti má za úkol zabránit tomu, že semínka z rajčete, které přezrálo a spadlo na zem, začnou klíčit ještě v témže roce a tudíž zmrznou před dokončením svého reprodukčního procesu).
Já to nedělám, semínka mi dobře klíčí i bez vykvašení. Dokonce mnohá klíčí druhý rok na záhonech sama ze spadených plodů. Tam jsou inhibitory spolehlivě zrušeny mrazem. Takže pokud na procesu rušení inhibitorů trváte, můžete uložená semínka dát na 2 měsíce do mrazáku, nebo za okno v lednu a proces proběhne taky. Já nedělám ani jedno a semínka mi klíčí dobře.

V polovině srpna se hodí rostliny tyčkových rajčat zaštípnout za posledním odkvetlým květenstvím, z dalších květů už by nasazené plody nestihly dozrát. Po zaštípnutí dá rostlina veškerou energii na dozrání už nasazených rajčat a ty tak dozrají dřív a budou větší. Zmenšíte tak hromadu zelených, nezralých plodů, které pak těsně před prvními mrazíky lidé ukládají různě na skříně v domácnostech k postupnému dozrávání.

Skladovací tykve typu hokaido, či swet meat, i když to láká, je lepší nechat plně dozrát. A to i ty kusy, které nechceme skladovat, ale hned sníst. Protože předčasně sklizené skladovací tykve nemají zdaleka tak výtečnou chuť, jako když plody plně vyzrají. Taková chuťová zralost u nich nastává, když je plod sklizený až po té, co jeho stopka zaschne a ještě nám pak ideálně tykev tak měsíc někde v suchu leží a dozrává. Třeba jako okrasa na terase, nebo v obýváku na skříni. Teprve pak se rozvine jejich delikátní chuť. To se netýká cuket, do těch se můžeme směle pouštět od fáze malých plodů s ještě nevyzrálými semeny, až do fáze půlmetrových obrů. Pokaždé chutnají malinko jinak a pokaždé najdou své uplatnění.
Mimochodem, věděli jste, že je možné cuketu nastrouhat (vykapat) a zamrazit a později používat na zdravé zahuštění omáček a polévek?

Když během srpna otrháme spodní listy bulvového celeru, podpoříme tak jejich růst. V této době je také důležitá voda, bez ní se bulvy nenalijí.

Teď je také čas sběru semen kopru pro příští rok.

Pokud jste nechali několik sazenic košťálovin vykvést a dozrát pro sběr semen, teď je ke sběru ten správný čas, tobolky už jsou plné zralých semen.
TYP: vždy nechávejte na semeno jen jeden druh i odrůdu košťáloviny, aby se Vám vzájemně nezkřížily. Kadeřávek, hlávková kapusta, brokolice i květák, vše je latinsky Brasica oleracea - tedy vše se kříží se vším. 

Ovocná zahrada

I tady už myslíme na další rok, třeba s jahodami.
Pokud chceme i příští rok dobrou úrodu jahod, je teď čas právě teď zasadit nové sazenice. Máte – li už jeden jahodový záhon, jistě je kolem něj již mnoho šlahounů s mladými rostlinami. Pokud dostatečně pršelo, v druhé polovině srpna je jich mnoho dobře zakořeněných. Pak je čas tyto sazenice i s balem přesadit na nové místo. Sice je možné jahody sázet až do konce října, ale s každým dalším týdnem se snižuje schopnost rostliny zakořenit a ještě k tomu již založit základ pro květy na příští jaro. Takže čím dřív, tím víc bude příští rok úrody. Některý rok ale v srpnu dost neprší na to, aby sazenice stihly zakořenit a tak je nutné počkat na v tomto ohledu příznivější září.
Samozřejmě můžeme taky sazenice koupit, ale není nad to krásné perpetu mobile, kdy Vaše sazenice každý rok vytvoří další života schopné sazenice. Některé si necháte, některé rozdáte, některé vyměníte za něco příhodného, co sami nemáte.. Třeba med. I to je jeden z principů přírodního zahrad-tvoření. Sami si namnožit a o přebytky se podělit.

V srpnu také někteří lidé provádí letní řez peckovin. Já osobně ne, protože náchylnost peckovin k houbovým chorobám stoupá, když rány po řezu do zimy nestihnout vytvořit hojivý kalus a po letním řezu je na takové hojení do zimy málo času. Takže já nechávám všechny výchovné i opravné řezy peckovin na jaro. Dospělé peckoviny pak už neřežu vůbec, vyjma větví poškozených, nebo nějak extra zahušťujících korunu.
Ani letní řez jádrovin nedělám, Ty jsou sice při hojení houževnatější, ale obecně se snažím do stromů zasahovat co nejméně, tedy zimní řez jádrovin stačí.

V srpnu nastává období, kdy
si můžeme namnožit řízkováním některé ovocné keře z polovyzrálých řízků. Rybíz, angrešt, hlošinu, aronii, muchovník, kiwi, schizandru a mnoho dalších. Pro polovyzrálé řízky je ale lepší mít nějaké krytí – třeba foliový tunel, nebo skleník, nebo alespoň řízky zakrýt zavařovací sklenicí – kvůli vyšší vzdušné vlhkosti. Pokud takové možnosti nemáme, je snazší většinu ovocných keřů množit až na podzim z řízků dřevitých. Tomu tématu se budeme věnovat v říjnovém díle.

V srpnu je čas druhé mízy a tedy čas pro očkování na tzv. očko spící. Tímto způsobem se nejčastěji očkují broskvoně, meruňky a růže, ale také exotické dřeviny – Tomel (kaki), Asimina triloba (PAW PAW) a Jujuba. Také jádroviny se dají očkovat, ale ty mají výborné výsledky s roubováním, takže se očkují jen velmi výjmečně – třeba když nemáte dost pěkných, vyzrálých letorostů k roubování. Z jednoho takového letorostu totiž naočkujete výrazně víc rostlin, než naroubujete. Z dobře vyzrálého výhonu s 10ti očky můžete mít 10 stromků při očkování, ale maximálně 3 stromky při roubování.
Tématu očkování a roubování se budeme v přírodním tvoření zahrad věnovat samostatně.

TIP:
Pokud Vám ještě v polovině srpna zůstává nějaká nevyužitá kopřivová jícha, tak právě teď ji naposledy využijte. Zalijte rajčata, papriky, okurky, tykve a další zeleninu a pokud Vám ještě jícha zbývá, rozlijte ji ve správném ředění také pod stromy a keře. Po druhé polovině srpna už nebude vhodné používat hnojení s vysokým obsahem dusíku. Plodovou zeleninu by to zbytečně hnalo do tvorby zelené masy, místo do dozrávání plodů. A dřevinám by při pozdním hnojení dusíkem do zimy špatně vyzrála pletiva a mohly by v zimě ve dřevě vymrzat. Od poloviny srpna používejte ke hnojení už jen kostivalovou, nebo léčivé bylinné jíchy.

Okrasná zahrada

Pokud jsme si správně rozvrhli květinové záhony, máme v něm stále krásně pestrobarevno. Dokvétají hortenzie, phloxy, šuškardy a další a v plné kráse jsou zrovna prérijní květy třapatek, tu tam už nakvétají podzimní astry, sasanky a jiné které nám budou dělat radost až do mrazů.
Trvalky, které odkvetly, můžeme množit dělením trsů,
můžeme už zastřihnout a přesadit cibule lilií.
Z letničkové květnaté louky už můžete posbírat část semen pro její rozšíření, část nechte, ať se můžou rostliny na stejném místě zase vysemenit.
Taky teď můžete zasadit cibulky na podzim kvetoucích ocúnů, ale taky už na jaro sněženky a bledule.
Také je čas na řízkování stálezelených listnatých i jehličnatých rostlin. Pro ty je srpen ideálním časem řízkování, zimní řízkování se pro ně nehodí. Pro vyšší výpar (protože neopadávají) je dobré řízky umístit pod foliový kryt, nebo do skleníku.
Také je čas na seříznutí bylinek, které ještě do podzimu obrazí. Tedy šalvěj, levandule, meduňka… některé stihnou i znovu vykvést pro velkou radost včel.
Při té příležitosti je možné levanduli z bylinných řízků namnožit.
Pokud se chystáte založit trávník (v přírodní zahradě jistě smíšený, ne jen z jednoděložních rostlin), tak druhá polovina srpna je opět ideální čas. Dokonce v této době trávník houstne rychleji, než ten vysetý na jaře. Samozřejmě ale vyžaduje alespoň 3 týdny denně zálivku, takže.. trávník, nebo dovolená wink.
Z bylinných, respektive teď už polovyzrálých řízků je teď možné množit mnoho okrasných opadavých keřů. Hortenzie, komule (motýlí keř), kdoulovce, skalníky, mahonie.. je jich opravdu mnoho, vyzkoušejte cokoli. Polovyzrálý řízek je takový, kdy je na bázi (u spodního řezu pod očkem) už tvrdý, vyzrálý, horní část je ještě v aktivním růstu. Takové řízky se většinou také nakrývají foliovým tunelem, nebo alespoň netkanou textilií.
Každopádně množení vlastních rostlin by mělo patřit k dovednostem přírodního zahradníka, tak je alespoň vyzkoušejte. 

Tak ať to všechno stihneme, včetně válení u rybníka. 

Hezké léto 
Lenka Eywa Večerková

borůvky 2 broskve 1 mulčování 3 papriky 3 plevel 2 přírodní zahrada 30 rajčata 4 sklizeň 3 sucho 1 švestky 1

Odběr nových článků

Chyba! Opravte prosím označená pole. Odesílám.. Vaše zpráva byla úspěšně odeslána. Zprávu se nepodařilo odeslat.
Využijte prosím naši e-mailovou adresu.

Najdete nás také zde