Únor - měsíc trpělivosti

Únor je měsíc trpělivosti zahradníka. Taky čtete od půlky února na zahradnických fórech, že už lidem lezou sazenice rajčat? A už to napsalo tolik lidí, že už Vás trochu chytá panika, jestli jste něco neprošvihli? 

Tak teď hlavně klid.. Tak, jak většinu měsíců záleží na zahradníkově šikovnosti, znalostech přírody, nacítění vlastní zahrady, na jeho pracovitosti a umu, v únoru záleží převážně na jeho TRPĚLIVOSTI.. V únoru se musí zahradník kousnout do prstů a prostě ještě NEZASET RAJČATA. 
 

Co se stane, když zasejete brzy? 

Každý rok vidím právě na těch zahrádkářských fórech už v lednu fotky sadbovačů s právě vysetými paprikami. Už za dva, tři týdny vidíte fotky, jako je tahle vedle. A k tomu čtete něco jako: " co je s nimi? Mám je zasadit hloubš? Půjde to zachránit? 

Odpoveď je:  málo světla, moc tepla. Byly zaseté moc brzy.. A ne, nemá smysl je zachraňovat. Zasejte znovu a ve správný čas. 

Takhle vytahaná rostlinka má tak řídká pletiva, že i kdyby teď dostaly ty nejlepší podmínky, už to nikdy nedoženou. Už se budou šklebit celou sezónu a o měsíc později zaseté kolegyně budou rapidně vitálnější a dalece předčí ta chuďátka z února. Na opravu takové chyby prostě žádný fígl není

Ať působí volná příroda jakkoli chaoticky, má svoje pevná pravidla, zákony, postupy a termíny.
Takže když v přírodní zahradě voláme: "ještě počkeeeej, na výsevy je čas", nejde o žádný prázdný výmysl a škatulkování pedantského agrotechnika. Jde o respekt přirozených přírodních pravidel.
Tak, jako se zdravé dítě narodí plus mínus za 9 měsíců a ani doba alopaticko - chemická ten čas neurychlí (doufejme, že ani v budoucnu), tak i konkrétní rostliny mají svůj konkrétní čas. A to jak dobu klíčení, kterou má každý druh jinou, tak i tu vegetační - tedy čas za který od vyklíčení semene dojde rostlina až do fáze sklizně. Kdo to chce uspěchat, bude zklamán. 

Počkej si na světlo

V lednu a únoru je venku ještě málo světla. I když my nevidíme mezi světlem v únor a v březnu žádný zásadní rozdíl, pro rostliny jsou to rozdíly fatální. V březnuje je pro rostliny k dispozici o několik set procent víc světla. Několik set procent.
Co naše necitlivé oko nezaznamená, to je pro citlivé "senzory" rostlin otázkou života a smrti.

Taky teplota hraje klíčovou roli. 
Papriky klíčí ideálně při teplotě 25-28°C.
Takže ideální je dát misku se zasetými semínky na knížku položenou na topení. Rychleji a spolehlivěji klíčí na světle, tedy nezasypané zeminou. Pomůže pravidelné rosení a zakrytí folií, aby se při klíčení zvýšila vzdušná vlhkost. 
Jakmile semínko vyrazí kořínek a listový klíček,sundejte folii, aby nezačal substrát plesnivět a přeneste rostlinky někam, kde je kolem 20°C a dost světla. Pokud necháte papriky v teplotě kolem 25°C, budou se vytahovat stejně, jako při nedostatku světla. Vysoká teplta má stejně negatvní dopad, jako málo světla. 
 

Pod zářivku, jako kuřátka

A co když máte skleník a chcete papriky vysadit o 2-3 týdny dřív do skleníku?  
Pokud máte skleník a chcete vysévat opravdu co nejdřív (na přelomu ledna a února), abyste měli dřívější úrodu, dokupte si domů zářivku pro simulaci delšího světelného dne a vyšší intenzity světla. Bez přisvícení ani skleník není důvod k dřívějšímu setí. Protože skleník neskleník, venku ještě není dost světla a vytahané rostlinky nechcete sázet ani do skleníku. 

Svícení sazenicím žárovkami už není úplně permakulturní přístup, protože abychom sklízeli papriky o 2 týdny dřív, spotřebováváme energii navíc. Snad leda že žádné vaše okno neposkytuje dostatek světla, protože všechna jsou na sever... ale i tak bych lobovala o obsazení jižních oken v domě kamarádky, než přisvěcování paprikám na uprostřed ledna. 

Takže co teď, pokud se Vám papriky vytáhly? 
 Nemám dobré zprávy. Vyhodit a vyset znovu. A zapamatovat si to pro příští rok. 

Tedy rekapitulace, jak na papriky

Pokud nemáte skleník a přisvětlení, zasijte papriky nejdříve v druhé polovině února. (svědí-li Vás prsty dříve, udělejte hmyzí domek, škvorník, nebo budku pro ptáky smiley ). Máte-li zahradu ve vyšších polohách, zasejte papriky klidně až do poloviny března. Lépe o týden později, než o týden dřív. 
Semínka dejte na povrch substrátu, budou rychleji a spolehlivěji klíčit. Misku dobře zalijte pomocí rosení rozprašovačem, zabalte do folie, nebo přikryjte sklem a dejte k topení. Pohlídejte teplotu mezi 25 - 28°C. Denně kontrolujte. Pokud je dobře přikryto sklem či folií, není nutné rosit denně, ale nenechte substrát nikdy vyschnout. Jakmile uvidíte zelený klíček, přeneste misku na chladnější (18 - 20°C) a co nejsvětlejší místo. Folii (sklo) buď sundejte, nebo dobře větrejte. Ve fázi plně dovyvinutých prvních pravých listů přepíchejte po dvou rostlinách do kelímků či květináčů, ve kterých už vydrží až do výsatby na místo určení (skleník, foliovník, venkovní záhon). Na venkovní záhon vysazujte sazenice až po té, co nehrozí přízemní mrazíky. Teplota i jen -2°C může Vaše dosavadní snažení zcela zmařit. Tedy ani s vysazením ven nespěchejte

 

A do setí rajčat pro venkovní stanoviště se pusťte až opravdu od poloviny března... smiley
A až dojde na tykve, tak ty nepředpěstovávejte VŮBEC, ty zasejte přímo na místo určení.. Jako fakt. Ale to je už jiná kapitola. 

Ať se Vašim paprikám a rajčatům skvěle daří.
Lenka Eywa

biozahrada 15 předpěstování 2 trpělivost 1 únor 3 výsevy 2

Odběr nových článků

Chyba! Opravte prosím označená pole. Odesílám.. Vaše zpráva byla úspěšně odeslána. Zprávu se nepodařilo odeslat.
Využijte prosím naši e-mailovou adresu.

Najdete nás také zde